OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Prchal jsem a křičel: Smrt!
Peklo se otřásalo a sténalo tím strašlivým zvukem.
Ze všech koutů ke mně doléhala ozvěna: Smrt!
JOHN MILTON, Ztracený ráj: Kniha druhá
Chuck Schuldiner svůj velký boj prohrál a teď válčí na Elysejských polích. Bobby „Blitz“ Ellsworth snad definitivně zvítězil a pokračuje v pozemské štrapáci a muzicírování. Poražení a vítězové. Jsou zde ovšem ještě další bezprostředně ohrožení, jedním z nich - Chuck Billy. Křikloun s indiánskými předky, siréna vládnoucí čistým vokálem stejně jako záhrobním chropotem, společně s Ericem Petersonem neodmyslitelná součást thrashujících TESTAMENT.
Určitě vzpomínáte na velkou čtyřku. Zatraceně skvělá doba, kdy si METALLICA ani MEGADETH v tvrdosti nezadali s ANTHRAX či SLAYER. Jenže čas oponou trhnul a kam se dostali prvně jmenovaní jistě řešit nemusíme. Každopádně hlavní aktéři této recenze, jako zřejmě největší hvězdy druhé trashové vlny, mi byli vždy sympatičtí svojí pracovitostí a skromností. Žádná velkohubá prohlášení, vždy mluvila pouze hudba a laťka kvality nikdy neklesla ani k průměru, natož pod něj. Však také skupinou prošla hezká řádka velkých hvězd metalového nebe, Jamesem Murphym (taktéž rakovinou ohroženým) počínaje a třeba Davem Lombardem konče. Není se tedy co divit, jaká skvělá sestava spolupracovala na realizaci tohoto projektu, zamýšleného pro získání prostředků na Chuckovu léčbu.
A netuší, že jim bůh sešle znamení těsně předtím, než se svět začne hroutit.
KIPLING, „Synové Marty“
Co psát o zaznamenaných nestárnoucích skladbách, na které zub času ne a ne dosáhnout? Myslím, že stačí prolétnout tracklist a všichni pamětníci budou mít jasno. Vybíráno z první dvou desek skupiny, tedy "The Legacy" a "The New Order", závěrečná "Reign Of Terror" pak z živáku "Live At Eidhoven", navíc s moderní aranží a zabijáckým zvukem nahrávky. Nelze než upřímně obdivovat Chuckův pěvecký výkon, když uvážíme v jakém stavu zpíval. Žádná stopa po únavě, právě naopak, hlas jako zvon, tu hladký, ty drsný, jak nálada skladby vyžaduje. Poslední dvě položky naštěkal „Zetro“ Souza, původní vokalista ještě pod hlavickou LEGACY, a pokud jste zvyklí na Billyho originál, zřejmě vás překvapí. Fanoušci EXODUS však dávno ví o co kráčí. Další perličkou jsou úžasná kytarová sóla navrátilce (bohužel jen pro tuto desku) Alexe Skolnicka. Své staré příspěvky rozvinul k dokonalosti a jedná se o skutečné lahůdky. Inu jazzman. Tradičně spolehlivý Peterson jistí svojí sekerou rytmický základ, kde bublá DiGiorgio do pestré a dravé hry dalšího hostujícího navrátilce Johna Tempesty. Při jeho smrtících eskapádách se vtírá otázka, co takový mistr tlučoun pohledává u Roba Zombieho (kromě peněž na obživu, samozřejmě…)? Jak říkám, poslouchá se to samo a chrochtot spokojeného fanouška nezná mezí…FIRST STRIKE STILL DEADLY!!!
Zpěvák amerických vytrvalců zatím ještě neví, kterou stranu mince – život nebo smrt - mu osud určil. Indiánská krev v jeho žilách však velí bojovat a nám nezbývá než věřit, že touha po životě bude silnější zákeřné nemoci. Testament totiž pochopili, že nejsilnější v kramflecích jsou, vyváží-li deathovou tvrdost razantními riffy a velkou porcí typické melodičnosti. Další řadovka by proto mohla být velice, velice vítanou událostí. Přejme si všichni společně, abychom se jí dočkali!
Kdo kladiva vzal a řetěz skul,
v které výhni tvůj mozek žhnul?
Kde kovadlina, čí mocný chvat
tvou hrůzu mohl do ruk brát?
WILLIAM BLAKE, „Tygr“
TESTAMENT přehrál své stěžejní začátky v nových verzích, s prvotřídním zvukem a exceletní muzikantskou sestavou. Má smysl ještě něco dodávat? Snad jen přání, ať Chuckovi zdraví slouží a brzy na slyšenou u nové řadové desky!
9 / 10
Chuck Billy
- zpěv
Eric Peterson
- rytmické kytary
Alex Skolnick
- sólová kytara
Steve DiGiorgio
- basa
John Tempesta
- bicí
Steve "Zetro" Souza
- zpěv (Alone In The Dark, Reign Of Terror)
1. Over The Wall
2. The New Order
3. The Haunting
4. Alone In The Dark
5. Reign Of Terror
6. Burnt Offerings
7. First Strike Is Deadly
8. Into The Pit
9. Trial By Fire
10. Disciples Of The Watch
11. The Preacher
Titans Of Creation (2020)
Brotherhood Of The Snake (2016)
Dark Roots Of Earth (2012)
The Formation Of Damnation (2008)
Live In London (DVD) (2005)
First Strike Still Deadly (2001)
The Very Best Of Testament (Best Of) (2001)
The Gathering (1999)
Signs Of Chaos (Best Of) (1997)
Demonic (1997)
The Best Of Testament (Best Of) (1996)
Live At The Fillmore (Live) (1995)
Low (1994)
Return To The Apocalyptic City (EP) (1993)
The Ritual (1992)
Souls Of Black (1990)
Practice What You Preach (1989)
The New Order (1988)
Live At Eindhoven (Live) (1987)
The Legacy (1987)
Vydáno: 2001
Vydavatel: Burnt Offerings/Spitfire Records
Stopáž: 48:46
Produkce: Testament
Studio: Driftwood studios a Backstage studios
Nu, ano. V recenzi už nic víc být nemusí, a snad ani nemá. Je tam všechno, je to přesně tak.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.