Nejznámější personou této americké metalové grupy je bezesporu kytarový mohykán David T. Chastain. Pamětníci si dozajista vzpomenou přinejmenší na kombo CHASTAIN, které brázdilo hrdě kovové vody v osmdesátých letech minulého století, ti mladší zase možná znají jméno Chastain v souvislosti s finsko-americkou sebrankou KENZINER, které David produkoval obě alba. No a nepočtená grupa metalových encyklopediků eviduje i další Chastainovu grupu–ZANISTER. Stále aktuální zářez téhle kapely spatřil světlo světa minulý rok, poněkud stranou pozornosti – u labelu Shark Records. Už speedeři AT VANCE napověděli, že tahle firma nesdružuje žádná ořezávátka a ani ZANISTER jim ostudu rozhodně nenapáchají. Je cítit, že David T. Chastain má ve skupině jak instrumentální, tak kompoziční prostor. Hudební nálož se nese na vlnách heavy metalu, ovšem mnohé riffy a vokální linky nesou hmatatelný rockový cejch.

Ale hezky popořadě. Zvuk mi konečně objasnil to, co se v Big Bengu často objevuje pod nálepkou zvuk osmdesátých let. Sound ZANISTERů je vskutku dřevitý – kytary jsou ostré, ale zahulené, bicí posunuté do výšky, kopáky zase hezky u země. Vokál není nijak vytažený, což je podle mého soudu trochu škoda. Ale pozdě Fibicha si honiti – je to tam, jak to tam je – spíše blízké živému zvuku, nežli současnému zvukařskému brusičství. Postavit si vedle sebe tenhle počin a diskutovanou Noc v opeře budí dojem rozdílu několika dekád. Jenže ať si techničtí perfekcionisté namítají co chtějí, k tvorbě ZANISTER se přesně tenhle dřevák hodí, má to koule, atmosféru a co naplat, že silně dlí v časech minulých.

Přesně tam si také hoví ostatek alba a není to špatný poslech! Z některých fláků je silně cítit vliv JUDAS PRIEST (Grip Of The Groove a úchylně falešný part španělky v Lost Control), ale narozdíl od xeroxů PRIMAL FEAR mají ZANISTER fištrón a půjčují si jenom to, za co je nelze obvinit z vykrádání. Velkou roli sehrává i zpěvák Brian Sarvela. Není to čert ví jaký zázrak, ale přesto dokáže spojit speedové výšky a hard rockový šmirgl (ačkoli mnohdy trochu nucený). Nikam se necpe, pěje s chutí a jistotou... Jistota je vůbec velká deviza ZANISTER. Vyloženě slabou píseň na albu nenajdeme – na druhou stranu se na něm nevynacházejí ani vyložené pecky. Výtečná je titulní šleha s několika pěknými zlomy a šlapavými pasážemi, heavy pumelice s turbo srdce se skrývá pod názvem You Live For Greed, na výbornou funguje i egyptologický opar nad cajdákem střihnutou skladbou Egyptian Nights. Tím Vám ovšem autor téhle stati nehodlá podsouvat, že ostatek fošny je sádrová drť, absolutně ne. Fungují zejména řízné hard rockové elementy – Chastainova melodická sóla, chvílemi velice průrazná basa Jamese Martina, chytlavé popěvky...

To vše míře ani přespříliš štedré, ale ani ne šizené. Zkrátka – Fear No Man představuje jistou investici především pro nostalgiky a fandy postaru a poctivě odvedeného těžkého kovu. Instrumentálně velmi osvěžující deska si s nějakým plynutím času vrásky nedělá a valí to jako v osmdesátých...