Nejvíce budou následující řádky nejspíše říkat znalcům plzeňské rockové scény, i když samozřejmě nelze vyloučit, že o některých jménech slyšeli i mnozí další. Pro vznik a existenci MAELSTRÖMu (který sám sebe nazývá „metalovou skupinou“) měly zásadní význam dvě plzeňské kapely, které už pohltila historie. Speed metalová REA SILVIA, z níž vzešlo téměř kompletní nástrojové obsazení MAELSTRÖMu, a XANTIPA (svého času u mě upřímně bodovala výrazným rockovým hitem „Hazo“), jejíž zpěvák Vasil Koban se v nové formaci ujal mikrofonu. A jak už to tak chodívá, sotvaže kapela našla ten správný název (podle všeho při četbě prací E. A. Poea), ukula několik skladeb a vybudovala si celkem slušné „info“ zázemí (myšleny zejména internetové stránky), už už se hrne do světa „šoubyznysu“. Zkušenosti na to má, což o to, ale to přece jen ještě neznamená úspěch. A už vůbec se o tom nedá soudit na základě tří skladeb, které obsahuje její stále ještě poměrně čerstvé promo CD. Neboli, jestliže MAELSTRÖMu bude stačit, když jeho nové tři skladby shrnu jako sice metalové, nicméně jaksi nevýrazně a šedivě metalové, jakoby již poměrně dlouho ležely kdesi ve skladu (prostřední „Ikarus“ mi před ušima stále přehrává brněnský TITANIC, který s podobnými, nicméně výrazně invenčnějšími prostředky, bodoval na sklonku domácí komančské vlády), tak prosím ano, beru svá slova zpět. Ale velmi silně o tom pochybuji. Čili, jak praví klasik, pánové, znovu a lépe. A uvidí se.