Známý černošský režisér Spike Lee zdá se naplno prorazil do teritorií masové filmové zábavy, o čemž se nás snaží přesvědčit svým novým kouskem „Spojenec“. Téma bankovní loupeže už tady bylo zpracováno nesčetněkrát, a to ať již formou vážnou až dramatickou anebo odlehčenější až úsměvnou. O to více překvapilo, že bankovní loupež tvoří ústřední téma i Leeova filmu. Otázka tedy zní, jestli se s touto omšelou látkou dokázal režisér vypořádat se ctí a hlavně s invencí, anebo nám naservíruje pouze standardní filmovou podívanou?

Dalton Russell (Clive Owen) se rozhodl stát se strůjcem té nejdokonalejší bankovní loupeže. Zpočátku nám o ní vypráví ze své malé vězeňské cely, až se po chvíli obrazem přesuneme do pobočky jedné z četných bank na newyorském Manhattanu. V čase největšího pracovního ruchu do ní přichází skupinka malířů. Netrvá dlouho a všechny důležité průmyslové kamery jsou vyřazeny z provozu a začátku velké bankovní loupeže už nic nebrání. Lupiči mají vše pečlivě naplánované. Všechny rukojmí převléknou do stejných kombinéz, jaké mají na sobě, aby tak dokonale zmátli zásahové komando, které je dříve či později určitě přijde vysvobodit. Cestu jim a hlavně jejich bossovi však zkříží protivník neméně rafinovaný a inteligentní – policejní vyjednavač a detektiv Keith Frazier (Denzel Washington). Kostky jsou vrženy a situace se zdá být jasná. Na jedné straně banda zlodějů držící rukojmí a na straně druhé strážci zákona snažící se jim v tomto počínání co největším taktizováním zabránit. Nic však není tak jednoduché, neboť vzápětí se do hry vkládá i předseda představenstva banky Arthur Case (Christopher Plummer), jehož jímají obavy z odhalení obsahu jeho trezorové schránky nacházející se právě v přepadené pobočce. Proto neváhá uplatnit svůj vliv a na místo činu poslat velmi ambiciózní a bezskrupulózní právničku Madaline Whiteovou (Jodie Foster).

Zdá se vám to lehce komplikované? Možná ano, ale každopádně je to velice dobrý základ pro netradiční a poutavé pojetí toliko otřepané zápletky. Ačkoliv „Spojenec“ je film jakékoliv akce absolutně prost, o dramatické situace není nouze. Tyto tvoří hlavně několik zajímavých a překvapivých zvratů a ač mnoho otázek zůstane nezodpovězených, vše se nakonec ukáže být trošku jiné, než se zdálo na začátku. Spike Lee navíc velmi častokrát balancuje na hraně parodování vyhrocených situací ve složení únosce – rukojmí a mnohé zdánlivě násilnické scény tak v závěru snímku nabývají zajímavého vysvětlení.

Co se týče jednotlivých charakterů, tak největšího prostoru se dostává postavě detektiva Fraziera, kterého ztvárnil Leeův oblíbenec Denzel Washington. V napěchovaném ději se tak dostalo i na krátkou sondu do jeho osobního a profesního života. Ostatní postavy snímkem spíše prosviští a i když jednotliví herci odvádějí kvalitní výkony (Jodie Foster, Willem Dafoe anebo nestárnoucí Christopher Plummer), nedozvíme se o nich nic víc, než je pro tuto dramatickou hru bezprostředně nutné. Dokonce mnohé pohnutky jednání postav zůstanou neodhaleny. Hovořím hlavně o lupičské bandě složené z různých typů lidí o jejichž osudu se nedozvíme zhola nic. Dokonce nám ani není prozrazeno, odkud se dozvěděli, že se v bance nachází objekt jejich lupu. Ačkoliv jedna indície by zde přeci jen byla ... Na jednu stranu se tyto fakty dají charakterizovat jako scenáristické nedomyšlenosti či nedodělky, ale na druhou stranu se „Spojenec“ očividně nebere zas tak vážně, aby diváka nutil k sáhodlouhým výkladům své zápletky. Navíc ani přes typický režisérův rukopis čítající i nejednu kritiku sociálních a politických poměrů ve Státech (ačkoliv někdy se neubráním pocitům, že to Spike Lee přehání) a mnohé vychytané záběry a práci s kamerovými filtry, nezapře lehký vliv britských bláznivých gangsterovek z dílny Guye Ritchieho.

Spike Lee se tentokráte rozhodl neprovokovat a nevzbuzovat vášnivé diskuse a místo toho vsadil na odlehčenou a inteligentní zábavu. K tomuto účelu si vzal otřepanou zápletku, tu obohatil o některé scenáristické záludnosti, přizval kvalitní herce a celé to obalil do slušivého kabátku ušitého dle svého režisérského metru. A já myslím, že se mu to povedlo velmi dobře.