Nedlouho po poslední zastávce (13.9. 2001 Praha -Lucerna Music bar) k nám na pozvání Deathvastation production (management Krabathoru a spol. -Pedra) přijela kanadská horda zovoucí se Cryptopsy. Jako headliner odpálili své vystoupení něco málo po půlnoci, samozřejmě, po sic déle trvající, ale nutné zvukovce. Co však nastalo po úvodním brnknutí do strun a blan těžko budu komukoli, kdo nebyl přítomen popisovat. Nádherné. Šílené. Monstrozní. Přesné. Dech beroucí. Vše ničící. Špičkové. Brutální. Nelidské. Fantastické. Geniální a já nevím jaké vystoupení. Těžko nastínit všechnu tu ekvilibristiku, slova to stejně nedovedou řádně vystihnout. Strojově přesný bubeník (s tím, co předváděl spíše pavouk), tvářící se při totálních výplaších, jako by se ještě u toho všeho nudil, nádherná vyhranost a sladěnost basáka s kytaristy. Do toho ohromující growling vokálmajstra, který si v rychlejších pasážích snažil pařením utrhnout hlavu. Zběsilé originální songy mě naživo připomínaly nejrychlejší pasáže Brutal Truth oslazené nejtechničtějšími pasážemi Dream Theater (přirovnání vemte s nadhledem, protože kanadská partička má svůj styl rozpoznatelný po prvních vteřinách). Naprostý orgasmus. Přál jsem si, aby to nikdy neskončilo. Realita je bohužel jiná, a tak po dvou hitových přídavcích se oddali všichni Cryptokocouři nekonečnému obléhání fans a zvěčňování se do hladových fotoalb. Svým kladným přístupem (neodmítli nikoho) navíc ukázali, že nejsou žádné nafoukané hvězdy.

Druhým vrcholem byli španělští doktoři Haemorrhage. Přijeli nám vlastně rozpitvat své další, čerstvě narozené embrio pojmenované "Morgue Sweet Home", vydané u německých kmotrů z Morbid records. Z podzemní kapelky to svým nezaměnitelným grind´n rolem za několik málo let dotáhli mezi elitu. Bohužel opět nastoupili bez svého něžného pohlaví Any (že by měla zase své dny?) Přesto vystoupení netrpělo žádnou vadou. Nezbytný krvavý nátěr na těle Lugubriouse a chirurgické oblečky ostatních s nemocnou muzikou, doplňovaly teatrální šou. Klasické prověřené songy střídaly s novými opusy. Byť jsem čerstvou fošnu ještě neslyšel, není třeba se obávat výrazných změn. V live provedení vyznívaly ještě rychleji a šíleněji (mňam), než předešlá novorozeňátka. Opět jsem musel obdivovat herecký výkon Lugubriousův s klukovským střihem. Během svých vokálních výlevů se stačil podřezat, oběsit, rozpitvat, sníst své vnitřnosti, udusit......ukazoval své nezaměnitelné grimasy, válel se po zemi, šplhal po železných zátarasech ap. Haemorrhage oprášili i song anglické Zdechliny (Carcass), kterým rozpoutali v publiku nevídané peklo. Neustále se řítící podiová kamikadze a extrémní grindová jízda skýtala famozní podívanou. Španělské mušky zářili sálem cca 45 minut. Dělat předkapelu takovému hvězdnému tandemu není lehké. Promotéři se však úkolu zhostili báječně. Dvě německé smečky nebyly pouze do počtu. Profanity mají ukuchtěnu parádní desku "Slaughtering Thoughts" a jejich brutal death metal amerikánského střihu alá Cannibal Corpse se přítomným hodně líbil a rozproudil diváctvo před hlavními hvězdami více než důstojně, byť měl omezen čas na půl hodinku. Přesto od jejich posledního vystoupení, jež jsem měl možnost shlídnout, se výrazně zlepšili. Tento vymakaný německý panzerfaust by měl zasáhnout každého deathmetaláka.

Jako první na zlínská prkna vstoupila trojice Spawn. Přes počáteční potíže se zpěvákovým nástrojem (prasklá struna), byla jejich progresivní rychlá deatmetalová škola velmi inspirativní. Bohužel jejich technicky náročná muzika se hodí spíše k domácímu poslechu. Rozparádit publikum dokázala pouze nesmrtelná verze smrtelných Death "Zombie Ritual". Přesto všechny opět odporoučim na jejich výborné CD "System Full of Victim".

A závěr: Kdo byl, viděl a zažil. Kdo nebyl, nechť se do konce života trápí. PS: Velká poklona patří ohleduplným security, díky nimž nedošlo při zběsilém stagedivingu k žádnému konfliktu. A klub "Golem" - pohádka pro všechny hudbychtivé. Takovýto stánek být v každém městě, tak je vyhráno (3 bary, výborný zvuk + nádherné prostředí).

Jako vždy - fotografie pouze dokumentační.