Příliš dlouhou tvůrčí pauzu si vyškovští DARK GAMBALLE věru nedali a nedlouho po vydání z jejich pohledu zcela určitě přelomového alba „Superstar“ (2004) hlásí atak s novou kolekcí, které nese název „Bonboniéra“. Ačkoliv o tvůrčí pauze snad nemůže být ani řeč, neboť kapela toto meziobdobí trávila hlavně hojným koncertováním a získáváním nových fanoušků. A zdá se, že se dílo podařilo, neboť skladby se pomaloučku polehoučku začínají objevovat alespoň v playlistech rockově orientovaných rádií. „Bonboniéra“ je tedy logickým vyústěním snahy vyškovských dobývat nová posluchačská teritoria. Otázkou tedy zůstává, jak se jim to prostřednictvím nové desky bude dařit?
Mohutný zvuk startujícího motoru, který otevírá první skladbu „Sprint“, jakoby symbolizoval fakt, že koráb jménem DARK GAMBALLE jede stále bez sebemenšího zakolísání na plné obrátky. Přímočará a rockově dravá skladba pak jasně dokazuje typický rukopis kapely spočívající v ostrých kytarových riffech, chytlavé melodice a charakteristickém 10-ově nakřáplém vokálu. Vyškovští se ve svých hudebních mantinelech i nadále pohybují s velikou jistotou a přehledem, zároveň však ale nerezignují na snahu se někam posunout a svoji tvorbu tak obohatit o nové prvky. Ty bych v tomto případě hledal hlavně v poněkud odlehčenějším a řekněme vzdušnějším pojetí některých skladeb. Typickým příkladem je hned druhá „Tryskáč“ s lehce ležérní a rozvernou náladou, anebo čtvrtá „V Horách“, která na poměry kapely vyznívá až nebývale nostalgicky. Je velice sympatické, že si DARK GAMBALLE dokáží uvědomit, že model použitý na „Superstar“ byl sice nadmíru funkční, avšak neustále na něj spoléhat nelze. Ačkoliv by na druhou stranu bylo chybou, kdyby se kapela zbavila svého typického a po léta budovaného rukopisu. Myslím si, že se DARK GAMBALLE podařilo najít ideální kompromis mezi dobře fungujícím hudebním vzorcem a touhou po kvalitativním vývoji směrem vpřed. Díky tomu tak „Bonboniéra“ působí opět o něco vyzrálejším, pestřejším a hravějším dojmem, než její předchůdkyně.
Album se již tradičně nahrávalo pod dohledem Standy Valáška ve studiu Šopa a jestliže jsme tady v minulosti párkrát kritizovali zvuk tohoto studia, tak v tomto případě musím jen chválit. Kvalitní produkce je už tradičním poznávacím znamením vyškovských a ani tentokráte tomu není jinak. Jednotlivé nástroje, elektronické efekty, kterými DARK GAMBALLE opět nešetří a taktéž i vokály jsou nazvučeny na výbornou, díky čemuž je vyznění celku opět velmi razantní a sevřené. Přestože „Bonboniéra“ disponuje kvalitními skladbami, podařená produkce posouvá pomyslný ukazatel posluchačské spokojenosti do ještě vyšších hodnot a výrazným způsobem dopomáhá dotvořit si veskrze pozitivní dojmy z nové desky.
DARK GAMBALLE tímto albem dokázali udržet úroveň svého kvalitativního růstu. Očekávejte vyrovnanou kolekci plnou dravých rockových hitovek obohacených různými žánrovými odbočkami a lyrikou typickou pro tuto skupinu. Ochutnat bonboniéru se zkráta nemusíte bát a mnohým z vás zcela určitě zachutná.