THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zatím časově nejkratší nahrávkou v mé sbírce je demo havířovských UNDERLINE (v těsném závěsu je devatenáctiminutové demo ostravské grindcrustové legendy SOCIAL DEFORMITY). Deset minut a dvě písničky narychlo spíchnutých kvůli festivalům v domácím ministudiu za několik hodin čistého času. Ok, to je v pohodě. Speedoví NEMESIS mají taky desetiminutové demo tak vo co go. Důležitá je kvalita.
Podle samotných UNDERLINE je demo tak krátké kvůli tomu, aby prostě měli v rukách za půl rok své existence už nějaký matroš, který by mohli posílat do klubů. Prostě nevím kolikrát to mám opakovat - HC není synonymem shitu. Dovolím si zabrousit trochu do úvahy, protože Petr Sládeček (doufám že se tak jmenuje, nechce se mi odbíhat od komu abych se mrkl) ze SPARKu my tyhle slova vzal přímo z držky (naštěstí ne jazykem). Metalisti (mluvím o těch "zabedněných") pohrdají v podstatě všemi možnými styly hudby, od punku přes taneční scénu až po rap. Ale proč vlastně? Jsou hrdí na to, že žijí ve své vlastní uzavřené subkultuře, která má svou terminologii, obecné názory a podobně. Ale proč stejný pocit brát skejťákům (například) když oni to cítí úplně stejně, jen jsou prostě "nalazeni na jiné hudební vlny"? Jaké by to bylo kdyby se hrál všude metal a každý by ho poslouchal ?? Já myslím že by se nedalo dýchat a já osobně bych s metalem nejspíš nechtěl mít společného vůbec nic. Od metalisty víte ZHRUBA, co můžete očekávat. Když vidíte člověka, který je skejťák nebo skinhead, víte trochu, co můžete očekávat. Prostě to tak je. Když se člověk cítí spřízněn s nějakou subkulturou, asi bude mít společné i některé (minimálně) názory s obecně platnými "pravidly". A kdyby všichni poslouchali metal, byl by zaplněn pokrytci a sviněmi a póvlem různého kalibru. Představte si, že by Železný z NOVy poslouchal metal. Teče vám pot z čela a mastí vám právě umyté háro, drsné máničky? No vidíte. Takže nemá žádný smysl odsuzovat někoho jen proto, že poslouchá techno (i když si s ním asi moc nepokecáte), protože je to naprosto nesmyslné. No, to byla odbočka jak má být, zpět k borcům z UNDERLINE.takže je to hácéčko. O tom není pochyb. V kapele obecně jede hlavně Metallica a KoRn, taky NIrvana, Sepultura. Teď k oněm dvěma klenotům :-)
První skladba má pět minut (stejně jako druhá, cheche) a jmenuje se "Firedome". O tom, co to znamená jsem chvíli přemýšlel, v slovníku ale prostě nic nebylo. Snad jen, že "dome" je kopule. To je blbost, co? Kdo ví, jak to D-Bek myslel, jeho texty jsou pocitové záležitosti, občas záměrně plné paradoxů a absurdit. Abyste neměli pocit, že jste o něco přišli, na těch deseti minutách je slovo "fuck" (plus modifikace) v pěkně hojném počtu. Ale zase je to vyváženo absencí "shit". Jéžiš ja píšu dneska ale píčoviny, to je hrůza. Nejde o žádné napodobování, ani jedna z písniček se nedá považovat za vykrádání KoRn nebo Limp Bizkit. Zní to svým vlastním (a skvělým) způsobem. Basa a bicí mají asi hlavní roli, kytary hlavně na podporu sloky a údernosti refrénu, jde o klasické podladěné a naboostrované řešeto.
Méně klasické je to, že kytaristi UNDERLINE používají sedm strun a basák (pokud si dobře pamatuju) pět. V refrénu je na zpěv hozené echo, takže to má depresivnější spád, ale i tak, D-Bek sice není nějak oslnivý zpěvák, každopádně má upřímný a krásně depresivní projev (který mu závidím, cheche). Hudební výkony taky nejsou úplně dokonalé, ale když vezmu v potaz, že kapela hraje půl roku a zlepšují se masivními skoky, přičtu k tomu velké ambice, je jasné, že UNDERLINE má šanci prorazit. Upřímností, veselostí, depresí, tím vším si projdete. A vůbec, kapela hraje půlrok, co byste chtěli. Na tu dobu jsou vysoce nadprůměrní a rozhodující jsou v hardcore pocity. A ty jsou výbušné, drtivé i záměrně. "Firedome" bych klidně pustil na VIVě, pokud bych si myslel, že by si VIVA UNDERLINE zasloužila. To by si totiž nezasloužila. V televizi na upřímnou hudbu moc místa bohužel není.
Druhá skladba se nese v pomalejším tempu a na řvaní tam taky není místo, "Open your mind" je prostě slow song. Jediné, co bych demu vytkl je teda délka (písničky mě nažhavily tak, že bych 45 minut navíc snesl a pěkně si na nich smlsl. Jak by řekl Krtsch, "to se rýmovalo, ty chuju". Kruh se pomalu uzavírá. Taky trochu zahuhlanější zvuk kytar, ale to je klasický demáčový zvuk.Na to, že jde o demo je náhodou zmixováno a zní skvěle, tak na co si vlastně stěžuju? Na nic. Cítím, že UNDERLINE bude skvělá kapela. Už po tomhle prvním, narychlo spáchaném demu. Amerika má KoRny, češi budou mít KoRny s jinou hudbou a o dost upřímnější. Tak to bude prostě. Moc bych si to za celou kapelu přál.
PS: Pokud budete mít o demo zájem, kapela ještě nemá web, takže se můžete obrátit na můj vlastní mejl, lord_radalf@hotmail.com.
8,5 / 10
1. Firedome
2. Open Your Mind
Underline (demo) (2002)
Vydáno: 2002
Vydavatel: Vlastní náklad
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.