Jste přesvědčeni o jedinečnosti a nenapodobitelnosti Američanů TOOL? Myslíte, že neexistuje skupina, která by dokázala tvořit podobným stylem skladby stejně působivé a naplněné obdobně pokřivenou progresivitou? Omyl. Otevřete oči pánové a dámy, kromě u nás nepochopitelně přehlížených OCEANSIZE totiž kdesi v závětří manchesterských průmyslových muzeí poposedávají i jistí AMPLIFIER, kteří jako by si dali za cíl dokázat, že progresivita v rockové hudbě je pojmem značně diskutabilním, obzvláště budeme-li na tento termín nahlížet jako na synonymum vývoje. Jakýkoli posun někam dále je totiž v takzvaném progresivním rocku spíš ojedinělá záležitost, osobně bych pro většinu této hudby raději použil termín instrumentálně náročnější rock. Co je pak ale ona skutečná hudební progresivita? Že bych se po vzoru kolegy Loužy pokusil vytvořit nějakou dechberoucí teorii? Ale ne, nebojte, celý tento úvod směřuje k jedinému prostinkému konstatování, že pokud budeme na progresivitu nahlížet jako na schopnost skupiny přinášet neotřelé až výjimečné hudební struktury, pak musíme do progresivní hudby zařadit právě Angličany AMPLIFIER.
Reedice bývají svým přínosem občas trochu nejednoznačné, bonusy často jen prázdným lákadlem a remastery..., no nechme toho raději. Reedice alba „Amplifier“, která přišla v podstatě již rok po prvním vydání, zbytečná rozhodně není, SPV tím totiž zajistili dostupnost tohoto zajímavého díla, které původně vyšlo u dnes již mrtvých Music For Nations a navíc mají posluchači možnost seznámit se s tvorbou skupiny trochu více i díky přiloženému „Bonus EP“, které ukazuje povětšinou netradičně rockovou skupinu ještě v trochu dravější a metalově přímočařejší podobě. Elegantně vyvedený digipak už se dá považovat za běžný doplněk podobných edicí.
Tím hlavním však samozřejmě zůstává hudba, od prvních tónů jasně naznačující, že pro její poslech potřebujete schopnost zvládat i značně znervózňující hudební polohy. V úvodních dvou skladbách (obzvláště pak v „Airborne“) se velmi snadno dají zachytit ozvuky TOOL. Tím však není výrazová škála AMPLIFIER uzavřena, skupina se projevuje v různorodých polohách a infiltrace stylových přesahů nabízí myšlenku o jakémsi netradičně pojatém crossoveru, hudbě míchající rockovou, ale i metalovou alternativu s náladovou depresivitou a malátnou psychedelií. V některých okamžicích skladby „Panzer“ (ve které hostují Mike Vennart a Steve Durose z manchesterských kolegů OCEANSIZE) vnímám cosi příbuzné s RED HOT CHILI PEPPERS, ale jako by se objevovaly i ozvuky grungeových nervních harmonií PEARL JAM a je toho ještě mnohem víc. AMPLIFIER zběsile míchají svůj koktej, zvedají ode dna hudební nádoby usazený kal ne příliš využívaných nuancí a ve skladbě „Old Movies“ se dostávají i hodně blízko k výrazu, který může evokovat Anglány PORCUPINE TREE. Zjevuje se i post rocková lehkost připomínající jejich britské kolegy MOGWAI. Je až překvapivé, jaké spektrum vlivů se dá v tvorbě AMPLIFIER najít, přesto se na jejich hudbu nedá nahlížet jako na nějakou nesystematickou hromadu přejatých postupů, album jako celek působí spíš jako poťouchle ale logicky sestavená skládanka, jejíž jednotlivé elementy jsou samy o sobě zajímavé, plnou funkčnost však dostávají až zasazené do komplexního obrazu uceleného díla. Přes zřejmou snahu tvořit netradičně a spojovat zdánlivě nespojitelné však dokáží AMPLIFIER svůj projev i odlehčit, rozehrát hardrockově točící pohodu v „Neon“ nebo jen tak baladicky kráčet ve skladbě „On/Off“ (kostlivec PEARL JAM znovu vykukuje ze skříně). O to silněji pak ve skladbě „The Consultancy“ působí depresivně progresivní návraty k výrazu příbuznému s TOOL, nebo snad spíš A PERFECT CIRCLE.
Poněkud rozporuplným faktem zůstává stopáž alba, neboť AMPLIFIER jsou v této oblasti stejně nestřídmí jako TOOL, sice se nedá říct, že by se na albu nacházelo něco zbytečného, přesto se může v závěru dostavit lehké ochabnutí pozornosti. Album sice nabízí bohatý koktejl, přesto se může po hodinovém poslechu mnohým omrzet. Snad by se tu vyplatilo podržet známého hesla „I méně je někdy více“. Osobitou zajímavost a velmi sugestivní výraz však hudba neztratí až do posledních tónů závěrečné „UFOs“. A pokud by vás snad potemnělý výraz ukolébal do lehké malátnosti, přiložené „Bonus EP“ vás rychle probudí svou mnohem dravější a kytarově ostřejší náplní. Hudba AMPLIFIER možná dokáže posluchače i lehce emocionálně vysílit, ale věřte, že je to slušná lekce testující vaší psychickou odolnost a zkouška hudební otevřenosti.