Kdepak tulipány a větrné mlýny. Z pohledu příznivců extrémních hudebních záležitostí je hlavním symbolem dnešního Nizozemí surový death metal přísně zaoceánského střihu. Do početné komunity gore tématikou posedlých nadšenců typu DISAVOWED, MANGLED, PROSTITUTE DISFIGUREMENT a především SEVERE TORTURE se přidávají i novicové ARSEBREED. Jako vstupenku do vybrané společnosti nám minulý rok předložili svou první nahrávku s kouzelným titulkem „Munching The Rotten“.
Já osobně však nějaké výrazné nadšení nad současnou death metalovou revolucí v Holandsku nesdílím. Jednak jde gore art zcela mimo mě (abych byl úplně upřímný, tato forma uměleckého vyjádření je mi vyloženě protivná), co je však daleko horší, zmíněné skupiny nepřinášejí vůbec nic interesantního a zcela nepokrytě stále do kola citují zámořskou klasiku ve jménu CANNIBAL CORPSE, DEICIDE nebo DEEDS OF FLESH. Cožpak o to, na prvních pár poslechů to bohatě stačí, na ty další však má ruka vždycky sáhne po dobovém originálu. I přes výše uvedené skutečnosti jsem novinku ARSEBREED vkládal do přehrávače s určitým napětím. Přeci jen, materiál zaštiťuje poměrně progresivní label Neurotic Records, pod jehož správou se v současnosti nacházejí takové kapacity technického death metalu, jako jsou tasmánští PSYCROPTIC nebo švédští šílenci SPAWN OF POSSESSION.
ARSEBREED (kapela původně fungovala pod úsměvným názvem BLOODCUM) se na první pokus presentuje poměrně vyzrálým albem. Inspiraci čerpá jednak od notoricky známých US dinosaurů, velmi často však zabrousí i do teritorií, kde vládnou daleko obskurnější formy života, kupříkladu DEVOURMENT nebo DISGORGE. Zejména díky poslední dvojici jmenovaných si jistě sami dokážete udělat obrázek ohledně charakteru rytmiky či povaze vokálních kreací. Po stránce instrumentální působí ARSEBREED jistým dojmem, ostatně aby také ne, vždyť v jejich řadách působí několik hudebníků, kteří se již participovali třeba na chodu MANGLED nebo PYAEMIA. Na tomto místě bych si ještě dovolil vyzvednout kvalitní produkci, naopak palcem dolů musím ohodnotit koncentraci originálních myšlenek, neb „Munching The Rotten“ působí pouze jako vývar nesčetněkrát slyšených postupů zcela potlačujících vlastní tvůrčí potenciál kapely.
Závěrem zbývá poznamenat, že zoufalejší obal letos dokázali vymyslet pouze GOD AMONG INSECTS a hloupější a trapnější texty pak už asi vůbec nikdo. Nedá se nic dělat, ARSEBREED si svým debutem sice získali určité renomé, bohužel však výhradně v rámci poměrně přeceňované holandské scény. Obávám se, že „Munching The Rotten“ má šanci oslovit pouze největší nadšence libující si v okrajovějších formách zaoceánských death metalových praktik.