Jestliže jsem před týdnem na tomto místě tvrdil, že deska amerických SLAYER „Divine Intervention“ byla i na poměry kapely velice netrpělivě očekávaná, tak to samé se dá říct i o debutové desce nového projektu/skupiny bývalého bubeníka těchto thrasherů Davea Lombarda - GRIP INC. Sebevědomý název „Power Of Inner Strength“ sliboval mnohé. Dave už předtím deklaroval, že tohle nebude nic pro ortodoxní fanoušky starých SLAYER, poněvadž jeho tehdejší hudební cítění bylo mnohem více nakloněno modernějšímu zvuku a progresivnímu pojetí.

Thrash metalové srdce však v Daveovi bilo i nadále, takže očekávání od tohoto materiálu byla skutečně veliká. Navíc když si k sobě pozval uznávaného producenta a kytaristu Waldemara Sorychtu, bylo se skutečně na co těšit. Kvarteto pak doplnili punkerský křikloun Gus Chambers a basák Jason Viebrooks. Nebylo pochyb o tom, že „Síla vnitřního náboje“ bude hlavně o Lombardovi a jeho bicích, o čemž jasně vypovídá hned úvodní „Toque De Muerto“, kterou tvoří perkusionistické sólo v latinskoamerickém rytmu. Úvod, který spolehlivě vtáhne do děje, neboť hned vzápětí přichází v podobě „Savage Seas (Retribution)“ první mohutný riffový atak. Skladba ve středním tempu konečně naplno ukazuje pravou tvář Lombardových hudebních záměrů, kterou charakterizují moderní zvuk, tvrdé kytary, charakteristický Chambersův vokál a samozřejmě všudypřítomné a všeobklopující bicí. Mnohem vyšší rychlostní stupeň pak GRIP INC. zařazují ve skvělé a nekompromisně thrashové „Hostage To Heaven“, kterou ještě vyšperkuje fantastické Sorychtovo kytarové sólo. V tuto chvíli je jasné, že tohle album bude hlavně o „souboji“ dvou výrazných hudebních individualit, a to Lombarda a Sorychty. Zbylí dva členové ansámblu jako by v některých momentech byli jen do počtu. Ač si Chambers svoje party poctivě „odkřičí“ a ač jeho vokál je poznávacím znamením kapely, tak ani on, ani basák Viebrooks zas tolik prostoru pro svoji prezentaci nedostávají.

„Power Of Inner Strength“ je plné velmi silných a výrazných skladeb. Kromě již zmiňovaných dvou kousků se to dá spolehlivě prohlásit i o všech dalších osmi písních z této kolekce. Navíc je deskou, přestože se stále pohybuje v přesně vymezených žánrových mantinelech, velice pestrou a vyváženou. Rychlé a úderné skladby jsou pravidelně střídány skladbami pomalejšími. Typickým příkladem je dvojice „Colors Of Death“ a „Ostracized“. Ta první jest typickou thrashovou náloží a druhá těžkou heavy písní ve středním tempu, ke které byl navíc pořízen i zdařilý videoklip. Deska díky tomu odsýpá ve skutečně ďábelském tempu a plně tak dokazuje tvůrčí potenciál a chuť pustit se do něčeho nového, která v Daveovi třímala už delší dobu (přestože na „Power Of Inner Strength“ má dost výrazný skladatelský rukopis i Waldemar Sorychta). Přestože krátce předtím i jeho bývalí spoluhráči přišli s deskou kvalitní, troufám si tvrdit, že co se týče žánrového oživení dostávají od GRIP INC. těžce na prdel.

Výtečné album, kterému nemám ani po letech co vytknout. Chápu, že staromilce asi příliš neoslovilo a i když ano, tak budou i nadále ve větší oblibě chovat klasiky žánru z 80-tých let. Já se však řadím k mladším metalovým fanouškům a i když mě mnozí za můj názor asi roznesete v zubech, tato deska oproti old school thrashovým vykopávkám působí jako učiněný balzám na uši a posluchače bažícího po moderním pojetí svého oblíbeného žánru musí dostat do kolen. Mě do kolen tehdy dostala a popravdě řečeno se jí to úspěšně daří i dnes.