Hračičkáři jsou tihle britští PINEAPPLE THIEF, neboť to, co předvedli při vytváření svého loňského alba, je proces přinejmenším nezvyklý. Vyprodukovali a vydali totiž album „12 Stories Down“, aby hned vzápětí zjistili, že to chtějí jinak, vše tedy přepracovali a přemixovali a pustili do světa finální „10 Stories Down“, aniž by jim to ale bránilo vydat i limitovanou edici doplněnou o expresivní bonusový disk „8 Days Later“. Člověk se pak trochu obtížně orientuje v tom, co vlastně považovat za základní materiál roku 2005. Reprezentativní a hlavní dílo je ale třeba hledat v „10 Stories Down“, neboť tohle album je oproti první verzi mnohem sevřenější a dotaženější, snad i poněkud vtíravější díky vypiplané „hladké“ produkci odkazující na nasládlou pompu britpopové scény. Vždyť také současní PINEAPPLE THIEF balancují někde mezi RADIOHEAD a MUSE a nic na tom nezmění ani skutečnost, že se při vzpomínce na starší počiny vynořují úplně jiné příměry; například album „137“ mělo mnohem blíže k deskám psycho prog rockových PORCUPINE TREE. Ve výsledku se tak současní PINEAPPLE THIEF jeví jako pop rocková skupina snažící se udržet ve své tvorbě jistou alternativnost a přitom dokázat zaujmout široké spektrum posluchačů. Snad poněkud okatě se vynořuje onen vzor v podobě zmíněné superhvězdy RADIOHEAD, ve které se asi nejvíce zhlédl vokalista. Zasněně naříkavý hlas zkrátka útočí na emoce podobnými táhlými vzdechy, jakými tolik upoutává i Thom York. Příkladem budiž skladba „Wretched Soul“.

Pokud chcete trochu ostřejší a rockověji znějící podobu, sáhněte po „12 Stories Down“, zde hlavně díky produkční stránce znějí PINEAPPLE THIEF mírně „surověji“, do jisté míry totiž chybí ona na „10 Stories Down“ citelná pop složka. Na druhé straně pak stojí bonusový disk „8 Days Later“, který snad nabízí tu skutečnou alternativu v podobě psychedelicky rozmázlých ploch. Na samotné „10 Stories Down“ se nachází celkem vyvážený materiál balancující na pomezí netradičně pojatého temnějšího prog rocku a přístupnější pop rockové příjemnosti. Úspěšně tyto dvě složky skloubit je úkol pro skutečné machry, kterými se PINEAPPLE THIEF stávají jen místy, například ve skvělé „My Own Oblivion“, kde se střetávají zajímavé hudební kreace s hitovou vokální melodií. Bohužel se skupině daří sklouznout i do poněkud lacinější polohy ve skladbě „Clapham“, která téměř zcela ztratila nádech oné alternativnosti, do níž se kapela snaží zahalit. Úplně na opačném pólu pak stojí „It´s Just You And Me“, ve které naplno vybuchuje skutečnost, že PINEAPPLE THIEF patří v jistém ohledu i do ranku skupin jako PORCUPINE TREE nebo OCEANSIZE. Z dalšího úhlu pohledu se nedá zapřít ani složka až pompézní jemnosti, kterou zvýrazňují i občasné smyčce. Chvílemi se tak třeba ve skladbách „Start Your Descent“ a „The Answers“ dostáváme až kamsi k post rockovým MOGWAI.

PINEAPPLE THIEF patří jednoznačně mezi to lepší, co britská rocková scéna v poslední době nabízí. Směsice jejich hudby se může jevit trochu nevyvážená ve prospěch líbivějšího pop rocku, přesto by se některé skladby skvěle vyjímaly jak po boku RADIOHEAD, tak zcela odlišně zaměřených PORCUPINE TREE. Zajímavé, že? No uvidíme, co přinese nové album, které skupina již připravuje.