Opravdu chutný hudební zákusek mají na svém vrubu brněnští lídři tuzemského dark/black metalu ROOT. Jejich hudební unikát nazvaný podle titulní skladby „Casilda“, kterou BigBoss před celými čtrnácti lety napsal pro orchestr, ale původní záměr se pro finanční poměry nikdy neuskutečnil, dostává prostor až nyní, jako prvotina skupiny vydaná u Shindy production. A čím že se to můžeme na aktuálním mini CD potěšit? Novou autorskou skladbou, jenž je vlastně prvním počinem po odchodu Petra Hoška ze sestavy ROOT, dvěma cover verzemi nestárnoucích rockových dinosaurů a dvěma originály ke své vlastní cover verzi (jakkoliv to zní podivně), kterými jsou právě variace na skladbu „Casilda“.

Prvním válem je, jak jsem předeslal, cover, a to přímo nestárnoucí, opojným kouřem obalené hitovky „Little Wing“ od Jimmyho Hendrixe, která oproti originálu předkládá o mnoho teplejší a širší zvuk kytary, jenž v ROOTovské verzi ještě vzletněji prokresluje celý song. Big Bossova barva hlasu, stejně jako proplétající se vrstvené vokály, dodává skladbě zcela jinou příchuť a jako celek působí osobitě a ne až tak zbytečně, jak to u coverů bývá. Podobné pocity jsem měl i u druhého nepůvodního dílka, kterým je předělávka „Strawberry Fields Forever“ od samotných THE BEATLES, kde zpěv otevírá Martin Kajzar ze skupiny CARPATIA. Se svým přiteplenějším (jemnějším, kultivovanějším, hebčím) hlasem je vhodným kontrastem k obhroublejší a spíše teatrální poloze, kterou si ve zpěvu vypomáhá Big Boss. Škoda, že tento kontrast není využit ještě obsáhleji, jistě by skýtal mnohé zajímavé momenty. Rozhodně by stálo za to si se skladbou více pohrát a obohatit ji o další přidané hodnoty i po jiných stránkách.

První verze „Casildy“ je interpretována mladým čelistickým trojlístkem HYPERION, kterému zezadu diktuje Evil bicími a vpředu káže BigBoss. Ostravský klon APOKALYPTICY se drží původní verze z Valtrovy písničkové manufaktury. Mohu říci, že s violoncellovým obsazením skladba zdaleka nenudí tak, jako její kytarová verze, která je na „Casildě“ prezentována formou koncertního klipu. Druhá variace „Casildy“, jíž uvádí divadelně ladící intro, je nahraná smyčcovým kvintetem ILLEGAL ORCHESTRA a obsahuje ještě zajímavější rozvedení motivů. Skladbu dobarvuje sytějšími odstíny a vystačí si bez palby bicích v zádech. I její vnitřní pojetí a dynamika fungují efektivněji. A co dodat k pouhopouhé jediné autorské písni „Human“? Po prvních několika rozkoukáních jsem se lekl! Počíná se nahrubo rostlou dřevorubskou hoblařinou prostou jakýchkoliv masturbačních aktivit – že by takto vypadala budoucnost ROOT bez Blackieho rukopisu? Ale ne, nebojte se nic – ono to zní velmi dobře a ani Ashokových kytarových výstřiků nejsme ušetřeni. Přicházejí ve zlatém řezu skladby, polohy vokálů se proplétají jako hadi kolem Asklépiovy hole, v pozadí se hypnoticky vzdouvají klávesové plachty… Zkrátka, krom počátku zde nenajdete místo, při kterém byste se museli bránit zívnutí. Vzhledem k tomu, že materiál na plnohodnotné CD je již téměř hotov, jsem v očekávání, do jaké zeminy se brněnský kořen na fošně následující zavrtá.