Nekorunovaní králové současného „siláckého“ hardcore jsou po třech letech zpátky a my všichni moc dobře víme, co to znamená. Ano, skutečně, HATEBREED se nehodlají změnit ani náhodou a i nadále zarputile hájí své vydobyté pozice s muzikou, která jim jde nejlépe a kterou od nich každý očekává.
Spolu s novým kytaristou Frankem „3 Gun“ Novicem (dříve RINGWORN anebo TERROR) jsou HATEBREED i v roce 2006 o nic méně nekompromisní jako před třemi léty. I nadále vás budou udolávat svým přímočarým hardcore bez jakékoliv snahy o oživení jinými žánry. Nejdůležitější pro ně zůstává brutalita a nasranost, která z každého taktu jejich muziky přímo dýchá. I nadále dokazují, že přezdívka „hardcoreoví SLAYER“, která jim byla přiřčena už v dřívějších dobách, je zcela přesná. Jejich muzice dominují sekané metalové riffy a neustálý řev křiklouna, v současnosti velmi vytíženého Jameyho Jasty, který kromě fungování v řadách HATEBREED uvádí i legendární pořad hudební MTV o tvrdé muzice s názvem „Headbanger´s Ball“.
V drážkách CD s nápisem „Supremacy“ se, jak už to v případě této kapely bývá, skrývá i několik hitů. Tak například hned úvodní skladba s názvem „Defeatist“ se sborovým nápěvem v refrénu zcela jasně demonstruje veškeré hudební záměry HATEBREED. Píseň jako šitá na míru pěkně divokého koncertu. De facto na koncertních skladbách je postavena celá existence této v současnosti pětice a studiová alba slouží víceméně jako takový „domácí průvodce stagedivingem“. Na tomto poli kapela dominuje i nadále a těžko bude hledat sobě rovného konkurenta. HATEBREED totiž přesně vědí, jak své skladby uzpůsobit pro kvalitní circle pit a v tomto směru je s klidným svědomím můžeme nazvat podbízivými. Uvedený postup má však i svízel v podobě otázky, co si s takovou nahrávkou počít doma v obýváku? Ne, že by její poslech nedokázal povzbudit i během ospalého odpoledne, ale přeci jen se poslech takovéto stereotypní muziky velice rychle zajídá a i při stopáži přesahující hodnotu 36 minut mě začínají HATEBREED nudit a já si říkám, že i u nich bývávalo lépe.
Album, které znalce předchozí tvorby kapely překvapí jen stěží. Nepotrpí-li si na nějaké převratné změny, dostane v celkem kvalitním provedení přesně to, co od této bandy očekává. Nenáročná muzika pro tu nejlepší divočinu v kotli pod pódiem. Takoví HATEBREED byli, jsou a s největší pravděpodobností i zůstanou.