Metal opět začíná lákat čím dál více lidí. Pádným důkazem byl zcela zaplněný Abaton, o který se postarala trojice severských kapel na čele s norskými SATYRICON. Ne tedy, že by tohle jméno nebylo dostatečně zavedené, ale přiznejme si, že ještě před pár léty by přítomnost Satyra a spol. takovou vlnu diváckého zájmu nevzbudila. Nehodlám polemizovat o tom, zda-li je to způsobeno nespornými kvalitami aktuálního alba „Now, Diabolical“, či vzestupným zájmem o metalovou muziku, který můžeme pozorovat už několik posledních měsíců.

O to, abychom celý večer nebyli naladěni jen na blackovou vlnu se postarali finští INSOMNIUM, kteří však navzdory svému původu drhnou melodický death švédského střihu. Z mého pohledu se jednalo o ryze konvenční, standardní a nikterak originální záležitost. Zároveň je však potřeba dodat, že se to neposlouchalo úplně zle a nejeden melodický motiv působil příjemným dojmem. Kapela si hlavně užívala už v té době zaplněného sálu a jako zahřívací kolo byla finská čtveřice ideální.

Vystoupení norské black metalové úderky KEEP OF KALESSIN potvrdilo jeden smutný fakt, a sice že většinu black metalových koncertů, které jsem viděl, zabíjel nekvalitní zvuk. Nesporné přednosti výborného alba „Armada“ tak zůstaly skryty někde pod povrchem a těm, jenž desku dosud neslyšeli zbývaly v té zvukové kouli alespoň nejvíce slyšitelné (alespoň tedy na mém místě) Vylovy ultrarychlé bicí. Z mrazivých melodií a zničujících kytarových riffů tak nezůstalo bohužel zhola nic a je to určitě škoda, protože KEEP OF KALESSIN rozhodně patří k tomu lepšímu, nebo dokonce možná i k nejlepšímu, co současná severská black metalová scéna může nabídnout.

Zato SATYRICON si na zvuk rozhodně nemohli stěžovat. Jejich vystoupení nejen díky němu patřilo k výborným a veskrze zábavným zážitkům, kvůli kterým se vyplatí podobné akce navštěvovat. Charismaticky působící frontman Satyr ihned po příchodu na pódium zahodil masku zlého muže, známou hlavně z fotografií kapely a neskrývaně si užíval nadšené reakce velice početného publika. To kromě pecek z aktuální desky dostalo i štědrou nadílku v podobě nejedné osvědčené hitovky ze starších alb SATYRICON, takže jejich set působil jako směsice black metalové ortodoxie a „černokněžnického“ rock’n’rollu, kterým se Norové presentují v současnosti. Několikrát dochází i na obligátní skandované „hej, hej, hej…“, k čemuž se jako nejideálnější ukázala prostá, leč velice chytlavá rytmika nových skladeb („K.I.N.G.“ budiž typickým příkladem). Kromě kvalitního zvuku a repertoáru SATYRICON k velmi příjemné atmosféře večera napomohl i fakt, že kapela své vystoupení nepojala v ryze chladném profesionálním duchu, ale naopak se na pódiu neskrývaně bavila. Bavili se i fanoušci, kteří se pochopitelně nehodlali smířit s prvním, ba dokonce ani s druhým odchodem kapely z pódia, aby pak v závěrečném přídavku obdrželi „sladkou“ odměnu – skladbu „Mother North“ z alba „Nemesis Divina“ (1996).

Myslím, že zdaleka nebudu sám, když prohlásím, že koncert SATYRICON byl výborným a zároveň ideálním uvítáním podzimu, který již definitivně zavítal do našich krajů. Musím se opět vrátit ke své myšlence ze začátku tohoto reportu a vyjádřit spokojenost nad tím, že metalové akce se těší stoupající návštěvnosti, což pochopitelně kromě spokojenosti pořadatelů dokáže přispět i k výborné atmosféře koncertu. K přesně takové, jaká panovala v onu říjnovou neděli v Abatonu.