BEYOND DAWN. Jedni z mnoha, kterým už na počátku kariéry začala být metalová košile těsná, avšak způsob, jakým se se svými hudebními choutkami vyrovnali je z jednoznačně vyloučil z řady průměrných a zapomnění hodných. Prozatím poslední a tři roky staré album „Frysh®“ se už definitivně zbavilo i posledních zbytků rockového zvuku a možná i právě díky tomu jej lze považovat za vrchol tvorby BEYOND DAWN. Cesta k němu však nějakou dobu trvala a i když nebylo úplně jednoduchá, nějakých výraznějších zakopnutí zůstala kapela ušetřena. Právě naopak, jednotlivé mety zvládala s bravurou. Jednou takovou je i ta z roku 1998, na které najdete nápis „Revelry“.

Rovná desítka písní pokračuje v trendu nastoleném už předchůdcem „Pity Love“ z roku 1995 a ještě více se odráží od metalových břehů, které už mizí za obzorem. Hlavní poznávací znamení – zvuk trubky zůstal i zachován a ještě více infiltroval vyznění jednotlivých písni. V mnoha případech se stal dominantním nástrojem určujícím jejich náladu. Tu mají všechny kompozice více méně společnou, každá je jí však v dobrém slova smyslu nakažena jiným způsobem. Atmosféra desky by se tak dala shrnout do několika slov jako nenucená, ležérní, bezstarostná. K tomuto pocitu svádí hlavně vokální projev Espena Ingierda, který svým takřka bezemočním a absolutně flegmatickým zabarvením působí dojmem člověka, kterého nic nevyvede z míry. V některých případech to dostává i lehce parodický nádech. To když ve skladbě „Tuck“ zní motiv jakoby vystřižený z nějakého pohřebního marše a do toho si jen tak mimoděk zpívá tento bezstarostný chlápek.

Ovšem podobně zajímavých a zábavných motivů hledejme na desce více. Například v šesté „I Am A Drug“ zase BEYOND DAWN překvapí nekompromisním tanečním beatem a opět zcela nenucenou a uklidňující náladou. „Revelry“ není vůbec deskou o smutných a pochmurných náladách. Přestože nepůsobí prvoplánovitě radostným dojmem, její nenásilně pohodová nálada mísící se s absolutním flegmatismem z ní dělá ideálního společníka na dlouhé podzimní večery, kdy za okny nastává brzké setmění a vy si v klidu a teple svého domova vychutnáváte konec dalšího zamračeného listopadového dne. Je to deska, která se dá absorbovat jako podkres k nějaké činnosti i na soustředěný poslech. Takové vlastně BEYOND DAWN dělali vždycky.