Původně jsem chtěl v předvečer křtu premiérového DVD DEBUSTROLu „XX. let totálního massakru“ v pražském klubu „Retro Music Hall“ vyzpovídat jen samotného Kolinsse coby jediného zakládajícího a stálého člena kapely. Proto jsem mu neuznal ani jeho námitku, že Trifid je rovněž zakládajícím členem, neboť ten, jak známo, v letech 1997 – 2004 v DEBUSTROLu nepůsobil. Jenže člověk míní a (jak vyplyne i z následujícího materiálu) DEBUSTROL mění. A tak jsem sice nakonec hovořil především s Kolinssem, nicméně sekundoval nám k tomu i celý dobře naladěný zbytek kapely. Tolik tedy jen na okraj k výběru z toho nejzajímavějšího, o čem se tu necelou hodinku před samotným koncertem (jehož závěr mimochodem obstaralo fantastické společné vystoupení DEBUSTROLu a TÖRRu , servírující tutovky „Vrať se ke psům“, „Smlouva s peklem“ a „Paranoid“ zpívané Kolinssem) mluvilo.

Kolinss: No, doufám, že to nebude moc záludný, já jsem na diktafon nedělal rozhovor už asi pět let (smích). Většinou je teď dělám po mailu a to si člověk přece jen líp vohlídá, co tam pak bude, že jo.

Neboj. Tak tedy, co všechno proběhne hlavou „Kolinssovi“, když drží v ruce DVD „XX. let totálního massakru“?

Kolinss: Dvě věci. Za prvý kolik na tom bylo práce, a že jsme to všechno nakonec pořídili za celkem dobrou cenu, protože koncert se nám povedlo natočit s minimálním rozpočtem, s minimálním rozpočtem jsme to celý sestříhali a hlavně nám s tím DVD pomáhala spousta kamarádů, který na tom všichni dělali víceméně zadarmo. No a za druhý samozřejmě dvacet let DEBUSTROLu jako takovýho.

Neděsí Tě to třeba trošku? Přece jenom dvacet let je dvacet let.

Kolinss: Ne, neděsí, vůbec. Když si vezmeš takový SLAYER, KREATOR nebo DESTRUCTION, tak ty už mají taky pár křížků na hřbetě a pořád jako thrash metalový kapely fungujou a jsou úspěšný. Takže naopak, vnímám to jako úspěch, kterýmu ještě zdaleka není konec.

Jak dneska vnímáš popularitu DEBUSTROLu v porevolučních létech, kdy jste se kupříkladu umisťovali v žebříčku nejprodávanějších desek vedle nahrávek Karla Gotta?

Kolinss: Tak to byl úspěch velikej, ale zároveň strašně rychlej, že jsem si ho vlastně ani nestačil užít, abych ti řekl pravdu. Vrátil jsem se z vojny a za dva roky bylo všechno pryč. Respektive za dva nebo za tři roky jsme natočili „Chytrou past“ a úplně všechno bylo pryč. Teď si to užívám trošku víc, i když už to samozřejmě není tak dobrý jako tenkrát.

Mohl jsi mít nebo jsi dokonce měl tehdy pocit, že Tě muzika uživí?

Kolinss: Určitě, já jsem se s ní tenkrát i živil. Ty zhruba dva až tři roky, jak jsem říkal.

Trifid: Ale nejedl... a neplatil elektriku a nájem. (smích)                          

Kolinss: Protože jsem žil u maminky samozřejmě, za minimum nákladů.

Mimochodem, máš dobrý vztah s rodiči, když jako thrash metalový muzikant ve svých letech užíváš výraz „maminka“?

Kolinss: Jasně, že stále mám. Vono se to pak ale kolem třicátýho roku věku tak trochu mění,  takže se teď třeba nevídáme každej den, ale tak jednou za rok.

Které album DEBUSTROLu považuješ za nejlepší ze všech a proč?

Kolinss: „Apokalismus“. Jednoznačně „Apokalismus“. Myslím, že to byl vrchol naší tvorby, zvukově, nábojově i nápadama, a mě se tam líběj úplně všechny písničky, což na ostatních deskách mě dneska třebas jedna nebo dvě už celkem nic neříkají. Kdybych měl na hodnocení maximálně šest bodů, tak týhle desce jich dám všech šest s hvězdičkou navrch (smích).

A v návaznosti na to, ve které sestavě podle Tebe DEBUSTROLu fungoval nejlépe a proč?

Kolinss: No, já myslím, že nejlepší sestava byla ta, která se vlastně ani nestačila nijak projevit, teda ta, co byla úplně na začátku, a co se vlastně vzápětí rozpadla. Já, Trifid, Cizák a Melmus. A pokud se týče pozdějšího období, tak pominu-li tu současnou, hodně dobrá je právě sestava na „Apokalismu“, já, Volák, Cizák a Skull II., to se ještě Volák celkem krotil s efektama, a ještě podle mě byl, na rozdíl od „Steaku“, velkým přínosem pro tu kapelu.

Měl DEBUSTROL někdy nějaké krize nebo období, kdy by víceméně neexistoval?

Kolinss: Hodně velká krize byla po „Chytrý pasti“ v devadesátým čtvrtým, kdy to prostě lidi odsoudili a přestali na nás chodit, protože ta deska se nepovedla. Z dnešního pohledu ovšem jakoby nepovedla, protože teď najednou se po ní lidi začínají shánět. A druhá krize byla určitě po „Steaku“, když odešel Volák, a my jsme pak dva roky hráli ve třech s tím, že jsem si myslel, že už to prostě nedokážu dokopat k nějaký další desce. Jinak jsme jako kapela existovali furt, problémy jsme měli jen v těchhle dvou případech.

Kolik desek dodnes DEBUSTROL prodal a která z nich je v tomhle ohledu nejúspěšnější?

Kolinss: Takhle z hlavy? Kolem sto tisíc asi. A „Neuropatologa“ se myslím prodalo čtyřicet tisíc kusů.

Zkusme se vrátit k některým záběrům z home videa z natáčení „Steaku“ a tím pádem i k některým záběrům z DVD „XX. let totálního masakru“. Celá spousta z nich je poněkud pikantní a nepřipraveného diváka by myslím minimálně zaskočila. Není to zbytečně vulgární?

Kolinss: Myslím, že ne. To je prostě vo naší přirozenosti…      

Skull II.: …protože jestli jsme přirozený, tak je to přirozený, ne? (smích)  

Kolinss: My zkrátka takoví jsme, máme takovej druh humoru, tak proč to tam neukázat. Já jsem na tom DVD slíbil historii DEBUSTROLu, tak tam ta historie prostě je komplet, já to nehodlám cenzurovat. I když jsem se samozřejmě ptal všech zúčastněných, jestli tam to a to můžeme dát. A když se třeba Volákovi něco nelíbilo, tak jsme to tam nedali, a naopak třeba Melmusovi bylo úplně jedno, co tam dáme a co ne.

Co samotný výroční koncert? Když vás zabírá kamera jako celek zepředu, mám pocit, že jste zvolili zbytečně nízké pódium a není z vás vidět tolik, kolik by asi mělo být.

Kolinss: My jsme lepší sál nesehnali. Ale zase to má takovou klubovou atmosféru, za což jsme víceméně rádi, protože jsme vlastně klubová kapela, že jo.

Když se tak na tebe člověk na tom pódiu dívá, nehrbíš se u mikrofonu zbytečně? Respektive není to nepohodlné a únavné?

Kolinss: No, proto mám problémy se zádama, protože už takhle hraju deset nebo patnáct let. Ale zase to dobře vypadá (smích). Zkrátka musíš něco obětovat.

Zastavme se teď na chviličku u každého z vašich alb. Co onen legendární obal „Neuropatologa“ s viditelně přeloženým obrázkem Freddyho Kruegera?

Kolinss: (smích) To byl obrovskej proces. My jsme ten obrázek měli nejdřív vyfocenej z televize, ale to bylo úplně hnusný, až pak nám na poslední chvíli pomohl Franta Štorm. Sehnal někde ten plakát, kterej byl ale bohužel přeloženej. Ale co se dalo dělat, tlačil nás čas a nic lepšího jsme neměli.

Album „Svět, co zatočí s tebou“. Co se nejvíc podepsalo na něm? Připadá mi takové…

Kolinss: …moc monumentální, že jo? Moc pompézní, moc učesaný na můj vkus. Myslím si, že je to dobrý album na správným místě v ten správnej rok, ale když si ho s odstupem času pustím, tak mi tam prostě něco strašně moc vadí. A nejspíš to bude to, i když se to třeba nebude někomu zdát, že tam zkrátka nezníme jako DEBUSTROL na „Neuropatologovi II.“, což jsme podle mě měli.

A co potom tedy „Chytrá past“? Proč ta vznikla?

Kolinss: No, byli jsme blázni. Byli jsme blázni, když jsme si mysleli, že když začneme hrát lehčí a melodičtější muziku, tak na nás začne chodit víc lidí a budem víc vydělávat. To tam klidně takhle napiš. Trošku se na tom taky podepsalo to okolí, který se v tý době kolem kapely pohybovalo, přešli jsme k Popronu, že jo, a ty z nás hned chtěli mít něco jako Wanastowky. A paradoxně, jak už jsem říkal, lidi si o tuhle desku a písničky z ní začínají říkat čím dál tím víc, takže snad možná časem budeme muset na koncertech hrát i něco z „Chytrý pasti“ včetně „Něco mi schází“. A taky bysme vlastně rádi reedici, aby se vidělo, jak to doopravdy je.

Reedici? Můžeš být konkrétnější?

Kolinss: Můžu. Tlačím na pilu (smích). Ale měly by to bejt „Chytrá past“, „Pád do hrobu mrtvol“ a „Apokalismus“.

Teď si tipnu. Následovalo „Vyhlazení“ coby absolutní popření „Chytré pasti“ a s ním i zřejmě největší slyšitelný vliv SLAYER?

Kolinss: Jasně, teda k tý první části otázky. Chtěli jsme se prostě vrátit k tomu, co umíme nejlíp, a myslím, že se nám to i celkem jednoznačně povedlo. Navíc jsme v tý době angažovali místo Reisicha Herr Milera, což byl taky silnej impuls k tomu, abychom udělali desku vod podlahy, zase pěkně po svým. A co se týče SLAYER, tak ne, to myslím, že ne. Teda slyšet je tam můžeš, ale to můžeš leckde, v nových EXODUS třeba. Z nás, z DEBUSTROLu, byli SLAYER nejvíc cítit na „Neuropatologovi“.

Hráli jste vůbec někdy nějaký cover od SLAYER, když už jsme u toho?

Kolinss: Jasně, v roce 1988 jsme hráli „Black Magic“ z desky „Show No Mercy“. A pozor, vypadá to na oprášení!

Kde se vzalo hostování Roberta Kodyma na „Pádu do hrobu mrtvol“?

Kolinss: Prostě jsem se s ním potkali na nějaký párty, slovo dalo slovo, a on přišel a napěl to tam. Jen tak, za flašku, nic víc v tom nebylo. Pohodovej člověk.

Pak přišel „Apokalismus“ a s ním i zřejmě nejbrutálnější text DEBUSTROLu všech dob ve skladbě „Yugoslavia“?

Kolinss: No, je to možný, no. Já to ale nějak nesleduju, co je brutálnější a co ne. Je to teda řečený na plnou hubu, to jo, ale takhle to tam prostě v tý válce bylo. Každopádně je to náš velkej hit a my jsme za něj hodně vděčný. Ale uznávám, že to může vypadat trochu úchylně, když tuhle skladbu hrajem třeba na festivalu typu „Noc plná hvězd“, kde je 10.000 lidí, a já pak v refrénu přestanu zpívat a voni všichni řvou „Zabi mámu, zabi tátu“. A vlastně když si to tak promítnu, jakože to nejcitelnější, co se tě může dotknout, je smrt rodičů, tak to asi fakt bude náš nejbrutálnější text.

Co „Steak“? Vyrozuměl jsem z tvých předchozích odpovědí, že tohle album nemáš moc rád?

Kolinss: Abych řekl pravdu, nemyslím si, že je to dobrá deska.  

Skull II.: To máš jako když útočník před bránou dělá samý kličky …        

Kolinss: … místo aby dal ránu rovnou do šibenice. Na týhle desce jsem zkrátka opět jako takovej nepsanej šéf kapely popustil svý otěže a bohužel to nedopadlo dobře. Dopustil jsem, aby tam bylo něco, co by tam správně vůbec nemělo být, a to jsou ty zbytečný všelijaký Volákovo kytarový efekty. A teď mi ta deska osobně vadí a nepustím si ji celou v jednom kuse, protože to nevydržím, protože mě z ní po půlce píská v hlavě.

Poslední album „Přerushit“ je plné skladeb s poněkud divnými názvy. Co třeba znamená „Nozdrametal“?

Kolinss: (smích) To vzniklo v Americe, když jsme tam hráli s HARLEJem, a při tý příležitosti i s Cizákem, kterej tam maká, jako DEBUSTROL. Vono se to hrozně líbilo černochům, kterým jsme tam jen tak mezi sebou říkali „nozdry“. A pak nám jeden kámoš řekl, ty vole, vy hrajete „nozdra“ metal a ne thrash metal, a bylo to.

Foto: www.debustrol.cz