Vždycky mne potěší, když mezi tuzemskými kapelami narazím na některou, která byť se drží klasického metalového pojetí, přináší materiál se silnými a neotřelými momenty. Přesně takovou formací jsou HELPNESS ze severovýchodu naší republiky, kteří v druhé polovině loňského roku nahráli ve studiu Citron své již čtvrté řadové album „A Certain Way“. První, čeho si na albu musíte všimnout je naprostá ujasněnost, k jakému kovovému žánru chtějí HELPNESS náležet, protože nahrávka drží svou stylizací při sobě jako nerozbořitelný celek. Zde by se dalo namítat, že to může být po nějaké době nudné, ale neděje se tak, protože předvedené nápady a zkušeně odvedené hráčské výkony nejenže udrží posluchačovu pozornost, ale mnohdy ho i vtáhnou hluboko do děje. A tak i mne na nějakou dobu pohltila sytá atmosféra tohoto podařeného kotoučku, plného ne příliš rychlých, za to však nápaditých skladeb.
Osobně bych kapelu hodil do power metalového ranku se špetkou dark rockového aroma, ale pokud někdo řekne, že HELPNESS hrají prostě trochu modernější klasický heavy metal, nebudu mu to vyvracet. Největší želízko v ohni je dle mého názoru sytý a mohutný zpěv Pavla Hericha, který dává vzpomenout na frontmana americké partičky GODSMACK nebo snad i na seattleské mistry brutálních žalozpěvů NEVERMORE, v jejichž čele září jako drahokam Warrel Dane. Kytarová práce není přeplácaná, vše je tam, kde by mělo být, vše je promyšlené, neodfláknuté a po všech stránkách dodělané. Z téměř každého kytarového tónu je patrná dlouholetá práce a naprostá ujasněnost toho, co kapela chce sdělit, čemu věří a kam po krůčcích směřuje. Každý nástroj plní svou funkci výhradně ve prospěch funkčnosti skladeb, žádný není upřednostněn, žádný se neutápí v nesmyslných exhibicích a chlubičských manýrech. Zvuk není špatný, dokonce na české poměry (jak já tuhle větu nemám rád) dobrý, ale zkrátka je znovu i zde poznat, že se nahrávka dělala v tuzemsku. Trochu upozaděný zvuk kytar jakoby přes filtrovací papírovou zeď a plechové bicí má totiž skoro každá z českých metalových kapel.Vrcholem alba jsou zřejmě dvě mohutné balady „Tears In Water“ a „Dreams“, ve kterých s kapelou zažíváme muka nevyplněných tužeb a hluboké nostalgie. Následující riffově dominantní song „A Certain Way“ zas překvapí výrazným a velmi neotřelým refrénem. Soumračnou atmosférou prosycená „The River Of Soul“ překypuje mnoha zajímavými motivy počínaje orientálním úvodem. Texty jsou kompletně psané v anglickém jazyce a myslím, že se k muzice HELPNESS hodí víc.
HELPNESS nahráli solidní metalové album, které se může směle postavit vedle mnohem známějších tuzemských metalových kapel. Nejde sice o nějakou vyloženou modernu, spíše o heavy metalovou hudbu příslušící zhruba někam k druhé polovině devadesátých let, ale většina skladeb nepostrádá nápad a vnitřní pnutí. Jsem zvědav na další zápis těchto vyznavačů středních temp a chlapáckých vokálů.