Člověk míní a okolnosti mění. Původně jsem měl v úmyslu oslovit souborem několika krátkých otázeček vůdčí osobnost GRAVE, tedy kytaristu a zpěváka Olu Lindgrena, leč úplně se nezadařilo a položených dotazů se zmocnil jiný šestistruník, Jonas Torndal. Díky tomu se bohužel nedozvíme, jak to v současnosti vypadá se slibným projektem SOULDEVOURER, který Ola zformoval spolu s Joakimem Sternerem (NECROPHOBIC) a starým vlčákem Robertem Sennebäckem (ex-DISMEMBER, ex-UNLEASHED). Se zbývajícími otázkami se Jonas popasoval vcelku se ctí, a to i přesto, že neposkytl bůhvíjak květnaté odpovědi. Nuže už dále neváhejme a přijměme pozvánku na výlet do deathmetalových prvohor, jsem si jist, že Jonas Torndal nám bude tím pravým průvodcem.

Uplynulá sezóna byla definitivně jednou z nejvíce hektických v rámci celé kariéry GRAVE. Vydali jste nové album „As Rapture Comes“, pak DVD „Enraptured“ a v neposlední řadě odehráli spoustu koncertů takřka po celém světě. Takže jaký byl minulý rok očima Jonase Torndala?

Začali jsme koncertováním, následovalo plánování a pak samotný proces nahrávání. Bohužel jsem se zmíněného tour nemohl zúčastnit osobně, ale z toho, co jsem slyšel, se jednalo o velmi podařenou akci. Během léta jsme rovněž odehráli několik koncertů, po vydání nového alba pak zamířili rovnou za oceán a sezónu zakončili ve jménu Masters Of Death tour. Byl to plodný rok!

Jak jste spokojeni s aktuálním DVD? Mám na mysli atmosféru, návštěvu, finální zvuk a samozřejmě i váš výkon. Po comebacku jsem měl možnost zhlédnout GRAVE hned dvakrát a obě vystoupení na mě udělala velmi dobrý dojem, dokonce se mi zdá, že se momentálně nacházíte v životní live formě…

Kvalitní „show“, diváci v Polsku byli úžasní. Více než profesionální se navíc ukázala i crew, čili tuhle akci jako celek nemohu hodnotit jinak než jako pozitivní. Pár let už máme stabilní sestavu, což nám samozřejmě umožňuje podávat slušné koncertní výkony.

Olovo vokální představení je rok od roku lepší a lepší. Jak je to možné, stará se o své hlasivky snad nějakým méně tradičním způsobem?

No, Ola opravdu hodně kouří, zrovna tak si rád pochutná na whisky Jim Beam.

Pojďme raději ztratit pár sentencí o vašem aktuálním albu „As Rapture Comes“. Co se mě týče, považuji ho za nejpřímočařejší dílko od vašeho comebacku. Možná je příliš brzo, abys nám prozradil nějaké detaily ohledně další řadové nahrávky, ale i přesto, máte už alespoň kusou představu?

S novinkou jsem samozřejmě velmi spokojen, dle mého názoru je to hned po „Soulles“ naše nejlepší deska. Tentokrát jsme nepozvali žádné hosty či session muzikanty, což nám dozajista pomohlo navodit ten správný „GRAVE spirit“. Navíc jsme nebyli limitováni časem a mohli pracovat jen když se nám to hodilo, přesně jako za starých časů. Další deska vyjde v roce 2008, ten samý rok navíc oslavíme 20 let existence, takže očekávejte opravdu nekompromisní a agresivní nahrávku. GRAVE style!

Bylo pro mě velkým překvapením, když Pelle Ekegren v září minulého roku oznámil svůj odchod. Dle mého to byl právě on, kdo přinesl do GRAVE spoustu energie. Není sporu o tom, že jeho přímočarý styl byl pro kapelu jednoznačným přínosem. Co můžeš říci o jeho následovníkovi, bude pokračovat v Pelleho odkazu?

Ronnie Bergerståhl mi připadá spíše jako Jensa (Paulsson, dlouholetý bubeník GRAVE, pozn. aut.), to je můj první dojem. Ovšem po několika koncertech a zkouškách se viditelně zlepšil. Každopádně dobrý bubeník a v neposlední řadě skvělý člověk.

GRAVE jsou esenciální součástí švédského old school death metalu od jeho samotných počátků. Můžeš jako „protřelý mazák“ srovnat staré dobré časy se současnou situací? Myslím, že zlatý věk skandinávského zvuku je jednou provždy pryč, leč na druhou stranu nahrávky typu „Midvinterblot“, „The God That Never Was, „Hrimthursum“, nebo právě „As Rapture Comes“ dokazují, že pravý švédský death má stále co říci.

Myslím, že kapely, které jsi vyjmenoval zažívají něco jako nový start. Naši práci si užíváme více než kdykoli předtím, není mezi námi žádná konkurence, organizujeme společné akce, popřípadě pak celá turné. Věci tady ve Stockholmu jdou teď opravdu skvěle, snad ještě lépe než za starých časů!

Když jste v roce 1986 zformovali CORPSE nebylo vám ještě ani šestnáct let. Můžeš se na chvíli přenést do minulosti a přiblížit nám onu unikátní atmosféru vašich začátků?

To je těžké popsat, byli jsme velmi mladí a všechno, co jsme chtěli, bylo jen hrát death metal, občas se opít a hlavně zažít spoustu zábavy. Staré časy ve Visby (městečko na ostrově Gotland, kde byla kapela založena, pozn. aut.) byly také samozřejmě spojeny s pilným zkoušením (měli jsme přístup do zkušebny 24 hodin denně) nebo výměnami demopásek s ostatními spolky.

Za grafické záležitosti post-comebackových desek GRAVE je zodpovědný polský umělec Jacek Wisniewski. Jaká je s ním spolupráce?

Vynikající! Dělá pro nás opravdu skvělou práci. Neměli jsme žádný cover art pro návratové album „Back From The Grave“ a náš label Century Media nám nabídl právě ten Jacekův. Tenhle obrázek už před tím jedna kapela odmítla, my jsme však okamžitě souhlasili, neb tohle dílo svým obsahem naprosto přesně koresponduje s názvem comebackového alba.

Kapely vznikají a zanikají, leč GRAVE pořád zůstávají. Ale jak jistě víš, každý příběh jednou musí skončit. Někdy a nějak. Takže máš nějaké plány do budoucnosti, kde už nebude místo pro žádnou kapelu, koncerty ani fanoušky?

Mám stálou práci a rodinu, čili tady žádný problém nevidím. Participuji také s přáteli na jednom hudebním projektu, kterému budu chtít věnovat více času. Všichni v kapele máme nějaké boční aktivity, většina i malé děti… Uvidíme, kdy na tohle všechno nadejde ten pravý čas.

OK, to byla poslední (možná trochu pesimisticky laděná) otázka, chceš ještě něco závěrem dodat?

Podporujte scénu! Díky za zájem, určitě přijďte na koncert. Stay Metal!