ZAO se zřejmě rozhodli rozporcovat předchozí album "The Funeral Of God" na drobné fragmenty a spolu se svou minulostí je narvat do kanálu. Špinavé řeznické nástroje pak bez cavyků s mytím použili na plastickou operaci vlastní tváře, aby jí vrátili ztracenou brutálně hardcorovou podobu. „Fear Is What Keeps Us Here“ se tak posouvá o kus jinam než bychom čekali od skupiny, která získala věhlas jako jedna z prvních uznávaných křesťansky zaměřených metalcore kapel. Míchání metalových a hardcore poloh nabralo těžký nádech temnoty, melodičtější a odlehčenější složky, která se mohly jevit jako startovní pozice dalšího vývoje, jsou nenávratně zapomenuty, a ZAO zapadají zpátky do nevábné špíny undergroundu.

Více jak desetiletá historie skupiny již nabídla mnoho studijního materiálu, za skutečně reprezentativní se však dá považovat až období po razantní změně sestavy a nástupu současného vokalisty Daniela Weyandta. Album „Where Blood And Fire Bring Rest“ pak vyneslo skupinu mezi uznávané substylové veličiny. Káravý tón náboženské lyriky získal podobu hlubších výpovědí a ZAO se postupně propracovali k výrazu plného bohaté nadstylovosti, ve které tvořil nosné linie metalcore. Dovedeno k určité dokonalosti na albu "The Funeral Of God" se pak dalo mluvit o osobitém ZAO stylu. Albem „Fear Is What Keeps Us Here“ však jako by skupina svůj vývoj popírala, hudebně se totiž posouvá zpět do kalné hardcore polohy, kterou ještě umocňuje produkční a zvuková stránka, pod kterou není podepsán nikdo jiný než Steve Albini (např. NEUROSIS). Temné vody post-hardcoru tak narážení i na křesťanský břeh ZAO a zanechávají své potemnělé znamení ve výsledném produktu. Svým způsobem není ani tento výraz u ZAO ničím novým, neboť v období alba „Liberate Te Ex Inferis“ si již skupina s NEUROSIS náladami pohrávala, aby je pak později ale posunula do mnohem odlehčenějších poloh. Současná tvář je však mnohem drsnější a především vokální složka opouští melodickou pohodu a nahrazuje ji dominantní uřvanou agresí. Silně náladové skladby jako třeba „The Rising End (Tthe First Prophecy)“ nebo dokonce melancholii „Psalm Of The City Of The Dead“ z minulého alba již na „Fear Is What Keeps Us Here“ nenajdete. Akustický úvod „Cancer Eater“ ještě může vyvolávat očekávání jemnějšího výrazu, ale až přechod do zahulené agresivní stěny doprovázené zběsilým řevem je správným intrem pro nadcházející apokalypsu. Přímočařejší rytmika často až rock’n’rollově hrne skladby vpřed, kvílící i hrubě riffující kytara nasazuje tuhý krunýř a řvoucí inferno Weyandtova hrdla napíná nervy. Pomalejší pasáže pak padají do temných sludge depresí, výborným příkladem je hutná „Purdy Young Blondes With Lobotomy Eyes“. Závan melodického vokálu v „It´s Hard Not To Shake With A Gun In Your Mouth“ je skutečně ojedinělým úkazem, a tak nezbývá než se smířit, že současní ZAO utekli od metalcoru zpět k brutální hardcore řežbě.

Album „Fear Is What Keeps Us Here“ se z velké části dostává až do jakési netypické retro polohy, kdy zdánlivě zanedbávaná metalová složka občas probublává v kytarových vyhrávkách a sólech, zatímco tradiční agresivní hardcore hodnoty tvoří hnací motor. Drsná slupka pod kterou se skrývá křesťanský myšlenkový proud, i tak se dá charakterizovat současná tvář ZAO.

PS: Pokud si budete chtít přečíst texty v bukletu, pak si k tomu nezapomeňte vzít zrcátko. Jsou totiž zrcadlově otočené.

CD k recenzi poskytli Day After records