Znáte AS I LAY DYING? Ano? A Znáte OWNBLISS? Ne?! To je zvláštní, tak to se musím hluboce zamyslet nad tím, čím to bude. Hmmm… Tak… A napadá mne hned první důvod. Možná to bude tím, že prvně jmenovaní vydali svůj debut v roce 2001 a druzí jmenovaní teprve minulý rok. To by mohlo být, ne? A dál mě pak napadá, že bychom mohli porovnat geografické určení obou spolků. AS I LAY DYING jsou ze světa neomezených možností, nad nímž letadla narážejí do mrakodrapů, a OWBLISS z města, jemuž od období vrcholné gotiky vévodí Dóm svaté Alžběty, na který kadí ukrajinští holubi táhnoucí do západních krajin. A proč že to vlastně porovnávám? Důvod je jednoduchý. Jak OWNBLISS, tak AS I LAY DYING dělají bábovičky na tom samém metalcoreovém pískovišti, používají podobné formičky, lopatičky i sítka. Jen ti Amíci maj prostě pravé émerické lopatičky, formičky i ty sítečka, takže jim ty bábovičky lépe stojí a taky jim v tom stavění trošku pomáhají v Metal Blade.

Ale zpět ke košické úderce, která se se svým novým materiálem domáhá zviditelnění na poli slovenského metalcoru. Žánrové vymezení je naprosto jasné, energický metalcore s pěkně nasupeným vokálem a svižnou oporou v bicích. Aranžérsky zdatně odvedená práce, jež se nesnaží objevovat nové horizonty, spíše se plaví po nyní hezky táhnoucím světovém metalcoreovém veletoku, který nijak nerozšiřuje. Na druhou stranu nejde ani o cizopasnické vysávání žánru. Na tvorbě mladých Košičanů je znát nadšení a víra ve vlastní tvorbu, kterou prostřednictvím nahrávky nakažlivě předávají bez toho, abych při poslechu pociťoval nějaké vykalkulované trendové tendence. Je však stále celá řada věcí, které je třeba pilovat a vylepšovat. V mnoha skladbách mě začala nudit kanonáda kopáků v pozadí, která je mnohokrát vzájemně velmi podobná a ubíjející. Další rezervy jsou citelné ve zvuku, kde by hlavně kytary snesly více tlaku, hutnosti a sytosti, čemuž by v mnohých místech i dopomohl kytarový dvouzápřah. Na druhou stranu velmi osvěžující jsou zvukové domalovánky, které jsou například na konci a na začátku „Man With A Bird Nose“, nebo s citem provedené zmodulování některých pěveckých linek. Podobných míst je na albu několik a dodávají mu alespoň částečný punc profinahrávky. U našich východních sousedů jde o počin, který by ve svém žánrovém teritoriu rozhodně neměl zapadnout.