OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Resty z minulého roka strašia ako kostlivci v skrini. Renesancia black metalu a jeho prenikanie aj jeho krajnej podoby do širšieho povedomia má na svedomí čoraz väčší počet dosiek, ktorým sa dostane pozornosti, i keď nie sú zacielené na mainstreamové publikum. NACHTMYSTIUM, JAZKAMER, ANTAEUS, KATHARSIS – štyri kapely, štyri krajiny, štyri pohľady na jeden žáner.
NACHTMYSTIUM - Instinct: Decay
(Battle Kommand Records 2006)
Severoamerickí NACHTMYSTIUM sú skutočným motorom zaoceánskej blackmetalovej scény (a jedným z mála koncertujúcich zoskupení v rámci subžánru). Kapela Azentriusa, majiteľa rešpektovaného labelu Battle Kommand Records a člena all-star projektu TWILIGHT sa na „Instinct: Decay“ prezentuje svojskou zmesou undergroundového blackmetalu s až nepríjemne utopeným zvukom a psychedelických prvkov akoby vystrihnutých zo sedemdesiatych rokov. Nechýba akustická gitara, z hmly sa vynoria kvílivé sóla. Celý album je akoby zahalený snovým oparom, z ktorého poslucháča prebudia prekvapivé hity formátu morbídne veselej punkovky „Here’s To Hoping“ či hrubého výplachu „Antichrist Messiah“. „Instinct: Decay“ je zvláštna nahrávka, na ktorú dokonale sadne anglický výraz „grower“. I want to be the hands around your throat... And you smile as you die.
[7.5 / 10]
www.battlekommand.com/nachtmystium/nachtmystium.html
ANTAEUS - Blood Libels
(Norma Evangelium Diaboli/Ajna Offensive 2006)
Francúzski reprezentanti ANTAEUS pod sympatickým kapelným heslom „We hope you die“ presviedčajú o tom, že na dokonalý zvuk netreba státisícový rozpočet. V nádhernom obale, plnom naturalistických záberov na spevákovo zjazvené telo a ozdobenom religióznymi ikonickými obrazmi plnými žiletiek (debut skupiny nesie meno „Cut Your Flesh And Worship Satan“) sa ukrýva nekompromisná polhodinová porcia „euro“ blackmetalu disponujúceho mohutným a čitateľným zvukom. Devízou ANTAEUS je zbesilý tlkot bicích, za ktorý je zodpovedný akronym „ZVN“. Deathmetalové klepačky sú základom pre v strednom tempe sa nesúce gitary a nekompromisný, hrubý škrekot frontmana „MkM“, údajne počas koncertov kloktajúceho kyselinu a pľujúceho krv. ANTAEUS nepoznajú ideové kompromisy, no neustupujú ani po stránke kvalitatívnej. Monotónnosti sa však úplne ubrániť nedokázali.
[6.5 / 10]
cyfaws.free.fr
KATHARSIS - VVorldVVithoutEnd
(Norma Evangelium Diaboli/Ajna Offensive 2006)
Krajina pôvodu Nemecko je obvykle priťažujúcim faktorom. KATHARSIS sú jedna z výnimiek. Surový „výškový“ blackmetal s thrashovými vplyvmi sa často na ploche dlhších skladieb rozplýva do stratena. Na „VVorldVVithoutEnd“ sa však dočkáte kompozícií presahujúcich štvrťhodinu, no na nudu budete čakať márne. Melodické vyhrávky šperkujú skladby, ale neotupujú hrany „old school“ zúrivosti, ktorou je album prešpikovaný. KATHARSIS vizuálne evokujú Švédov CRAFT a ich „Fuck The Universe“ – obal v DIY kombinácii červenej a čiernej (pozri MAYHEM – „Deathcrush“), fotografie akoby pochádzali z xeroxovaného fanzinu. Blackmetalová estetika je na vzostupe, no miesto účelu sa stáva efektným a efektívnym prostriedkom. „VVorldVVithoutEnd“ neupúta iba zvláštnymi názvami („Kross Fyre“, „VVytchdance“), ale aj variabilitou, rafinovanými, i keď hrubými a špinavými aranžami.
[7.5 / 10]
JAZKAMER - Metal Music Machine
(Smalltown Superjazzz 2006)
Na záver (obligátne) Nórsko: jeden z najneobvyklejších black(?)metalových projektov roku 2006 sa zrodil práve tu. Lasse Marhaug, stojaci za noiseovými JAZ(Z)KAM(M)ER sa rozhodol pripomenúť si metalistovu pubertu a spolu s Ivarom Bjørnsonom z ENSLAVED a ďalšími muzikantami natočil „Metal Music Machine“. Podobnosť s uleteným albumom od Lou Reeda je možno zámerná, JAZKAMER totiž rozpútavajú peklo na hranici znesiteľnosti. Úvodná „Friends Of Satan“ je monotónnou jazdou na vlne jediného motívu – masakru bicích. Skladby nikde nezačínajú a nikde nekončia, ide o predĺženie línie extrémneho metalu do teritórií žánrov, akými sú noise alebo ambient. Každá skladba je iná, no absencia piesňovej štruktúry spolu s „klasickou“ inštrumentáciou tvoria ťažko stráviteľný, no (pozitívne) provokujúci mix. Vhodné pre fanúšikov fantasmagórií na spôsob VELVET CACOON.
[8 / 10]
www.jazzkammer.com
nachtmystium - 8,5/10 (hlavne chosen by no one, circumvention) antaeus - 7/10 (vyplach ja sfiň) katharsis a jazkamer coskoro
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.