OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
A je to tady, WITHIN TEMPTATION hrají pop music. „Silent Force“ tomuto označení uniklo jen o vlásek, ale „The Heart Of Everything“ do popíku spadlo rovnou po hlavě. Na druhou stranu i album populární hudby je uměleckým dílem a pozornost a dostatek času na poslech si zaslouží. Naskýtá se otázka, zda popové desky mají mít svůj prostor na našich stránkách. Asi ne, ale kapela WITHIN TEMPTATION rozhodně ano. Navíc když si prohlédnete obal desky, musíte uznat, že i ten je uměleckým dílem. Zatímco z alba minulého byla cítit inspirace EVANESCENCE, „The Heart Of Everything“, především singl „What Have You Done“, zní už pomalu jako kopírka. A to i v době, kdy se zmiňovaná kapela dostává mimo světla reflektorů. Sice tito Holanďané jsou lepší muzikanti, mají lepší zpěvačku, zvuk, obal alba, snad všechno kromě labelu, bohužel ta inspirace je patrná až příliš. Je ale i možné, že na věc jdou chytřeji a snaží se zabrat uvolněné místo na trhu, pak jim držme palce, ať mají u mládeže úspěch.
„The Heart Of Everything“ je rozhodně orientované na zcela jiné posluchače než první dvě alba. Nicméně, a doufám že to náctiletí ocení, potenciál má album toto dostatečný. Málo která "popmetalová" skupina má takový talent na melodie jako WITHIN TEMPTATION. Co skladba, to pěkný motiv a i po tolika letech si tento svůj standard drží. Jen mohli ubrat na podbízivosti několika refrénů, občas z toho cukru zabolí zuby. Klávesy a další elektronické hračky zatlačují kytary do pozadí, ale tak tomu bylo už minule. Sharon je bezpochyby album od alba lepší a procítěnost jejího projevu koresponduje s atmosférou alba. Ústřední dvojice kapely pravděpodobně díky přírůstku do rodiny sama v sobě probudila dostatek citu a porozumění emocím mladých lidí. (Manatare, chlapče, jsi v pořádku? – pozn. korektora) „The Heart Of Everything“ bude zajisté dobrým společníkem pro smutné chvíle, když je vám sedmnáct.
V kontextu alba „The Heart Of Everything“ by bylo záhodno ustanovit hudební směr „symphonic pop“. Podobně jako na „Silent Force“ se kapela pokusila – a opět úspěšně – dovést pompéznost své hudby do maxima. Za sílu orchestrálních pasáží na tomto albu by se nestyděli ani Italové of Fire. A to i po zvukové stránce, která mi přijde opět velice povedená. Jen je toho někdy až moc. Ale to bude problém nás posluchačů, kteří máme v oblibě starší, střízlivější alba. Byl bych nerad, kdyby si někdo myslel, že se WITHIN TEMPTATION snažím shodit. Nikoliv, jen bych rád našim třicetiletým posluchačům ušetřil pětistovku, pokud si ovšem nechtějí dát zarámovat obal alba. Kapela stále ještě umí napsat moc pěkné melodie, jen je bohužel balí do až příliš předtráveného kabátu. Celkově vzato je „The Heart Of Everything“ pěkné album, mírně nadprůměrný pop rock.
Holanďané kráčí po stejně stezce, kterou si vytyčili na albu minulém. Pop rock zabalený v tunách symfonické cukrové vaty. To ale nic nemění na tom, že si kapela drží svůj standard a bezpochyby si i „The Heart Of Everything“ své posluchače najde.
5,5 / 10
Sharon den Adel
- zpěv
Robert Westerholt
- kytara
Ruud Jolie
- kytara
Martijn Spierenburg
- klávesy
Jeroen van Veen
- basa
Stephen van Haestregt
- bicí
1. The Howling
2. What Have You Done
3. Frozen
4. Our Solemn Hour
5. The Heart Of Everything
6. Hand Of Sorrow
7. The Cross
8. Final Destination
9. All I Need
10. The Truth Beneath The Rose
11. Forgiven
Hydra (2014)
The Q-Music Sessions (2013)
The Unforgiving (2011)
The Heart Of Everything (2007)
The Silent Force (2004)
Mother Earth (2000)
The Dance (EP) (1998)
Enter (1997)
Vydáno: 2007
Vydavatel: GUN Records
Stopáž: 57:51
Produkce: Daniel Gibson
WITHIN TEMPTATION síce sledujem už od ich debutu v roku 1997, nikdy ma však vážnejšie nezaujali. Dokonca aj ich prelomový album "Mother Earth" ma nechal chladným. S novinkou "The Heart Of Everything" je zrazu všetko inak - som príjemne šokovaný zo sympaticky zrelej kapely, ktorá vie, čo chce. S materiálom niekde na polceste medzi NIGHTWISH ("Hand Of Sorrow") a EVANESCENCE ("What Have You Done") celkom logicky oslovujú obe cieľové skupiny. Veľmi záživné počúvanie!
Holanďané do své novinky vstoupili skutečně majestátním způsobem - první dvě skladby "The Howling" a "What Have You Done" považuji za to nejlepší pod čím se tato formace kdy podepsala, ale bohužel jak materiál pomalu plyne dál, nápadům dochází dech a celek zahaluje opar nablýskané banality, která má za úkol zaujmout co nejdřív . Jde o ještě výraznější odklon od původního směru k hitověji vystavěným skladbám než nabídl albový předchůdce. Ten však působil o něco kompaktněji. Přesto "The Heart Of Everything" neni zas tak špatným albem. Mohlo dopadnout líp, ale samozřejmě i mnohem hůř.
Je to dobré. Ale ja chcem počuť metalové Within Temptation.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.