Seržant Nicholas Angel je sakra dobrej příslušník. Tedy vlastně policista, protože tak se to má podle předpisů říkat a pro Nicholase jsou předpisy alfou a omegou jeho existence. Má o 400% vyšší počet zatčení, než je průměr Metropolitan Police, přitom je slušný, uhlazený, nijak brutální, o akčních filmech neslyšel, na dvoustovce zaběhl dosud platný policejní rekord a nepoužívá nadmíru sprostých slov ani cool hlášek. Je to prostě stroj s americkou výkonností v úhledné karosérii ostrovního slušňáka, který vyniká toliko činy, ne slovy. Ale Nicholas má nepříjemný problém – nadřízené jeho efektivita zneklidňuje natolik, že mu našli nové místo – poklidný venkovský zapadákov Sandford, kde se kromě ztracených labutí a povalených plotů neděje skutečně nic, co by bylo hodno pozornosti kádru formátu Angela. Na první pohled.

Jméno Edgar Wright si, zdá se, budou muset zcela vážně poznamenat američtí producenti, protože tenhle rozesmátý anglický uličník v kristových letech umí v rámci žánru parodie vytvořit hollywoodský styl čistší a zábavnější než většina „odrodilců“ z Los Angels. Ukázal to v zombie beer komedii „Shaun Of The Dead“ a v míře nemalé obnažuje tento svůj talent v zemitém výsměchu (a zároveň pokloně) americké škole cool akčních filmů o policistech, kteří neznají bázeň a hanu, zato znají bojovat a ctí hodnotu pravého přátelství. „Hot Fuzz“ přejímá veškeré trade marky amerického akčního stylu (výbornou kameru, bleskový střih, vymazlené pózy hlavních představitelů), ústrojně je spojuje s charakteristicky ostrovním stylem detektivek a výsledek aplikuje na řácky pošukaný příběh města, které má nejnižší zločinnost ve Spojeném království, přesto tu umírá podezřele mnoho lidí podezřele brutálním způsobem.

A Nicholas je samozřejmě tím mužem, který se musí skrze ospalou atmosféru pubů a poutí (na kterých by člověk skorem očekával otráveného inspektora Barnabyho s famílií), skrze nedůvěru absolutně rezignované policejního týmu (opravdu perfektního panoptika britských pitomců), prokousat až do stádia, kdy zahodí všechny instrumenty práva a po vzoru „Bad Boys“ a jiných vysokorozpočtových pakáren vezme zákon do svých rukou a obrátí uhlazený Sandford nohama vzhůru. Na „Hot Fuzz“ je nejzábavnější právě to ustavičné tření zvolených stylových prostředků se samotným obsahem, který je provinciální, v dialozích patřičně natvrdlý a doslova na troud vysušený britským humorem. Angel je bizarním prolnutím konzervativní tradice Metropolitan Police s leskem a arogancí americké školy, jeho ztučnělý parťák Danny zase neodolatelným bastardem pivně-fotbalového fanouška a dětinského idealisty, který odrostl na těch nejhorších filmech US provenience. Jejich vztah, ač parodicky laděný, přeci obsahuje cosi nakažlivě romantického v rovině těch pravých chlapských pout, při nichž se krom flašek ležáku otevírají i tajné komnaty kamenitých mužských srdcí. Míru, s jakou „Hot Fuzz“ vybalancovává vážnou poetiku a naprostou hovězinu, považuju v tomto ohledu za jedinečnou...

Bohužel, není tomu tak vždy. Zevrubnost v přejímání záoceánských klišé je mnohdy tak dokonalá, že „Hot Fuzz“ sklouzne k určité samoúčelnosti a tak tak to vybalancuje na hranici dobrého vkusu (za kterou podobně laděný syntetický béčkař Tarantino padá každou chvíli). Film baví tam, kde je britský v duši a americký v zevnějšku, naopak trochu ztrácí ve finále, které je zpočátku neodolatelné, ale po chvíli navaří i trochu nastavované kaše. Těžko odůvodňovat, proč navzdory našlapané stopáži, výborným nápadům a překvapivě i docela poutavému ději ve mně „Hot Fuzz“ nezanechal až tak hluboký dojem. Možná jsou jeho akční mimikry tak dokonalé, že chtě nechtě vyvolávají mělký dojem běžného akčního filmu. Pokud jsem si něco opravdu užil, tak je to krom atmosféry i vynikající herecká dvojice Simon Pegg a Nick Frost, perfektní návrat ex-Bonda Timothy Daltona k přestřelkám, stylová i mladicky svěží Wrightova režie a skvělá hudba (aktuálně bondovského) skladatele Davida Arnolda. Až se bude volit nejlepší akčňák roku 2007, na „Hot Fuzz“ by se nemělo zapomenout... při všem výsměchu je zábavnější a našlapanější než většina zámořské produkce. K dokonalosti mu však přeci jen chybí vyšší míra nadhledu. Nikoli nad parodovaným žánrem, ale nad sebou samým.

Flash trailer ČSFD