Tohle, do té doby zřejmě nejtvrdší, Ozzyho album se stalo odrazovým můstkem pro závratnou kariéru mladého Zakka Wyldea, jehož charakteristický zjev a kytarový um z něho udělal přes noc metalovou ikonu přelomu osmdesátých a devadesátých let. Ale i samotný frontman se tentokrát zdál v lepší psychické pohodě než kdykoliv předtím, a tak vcelku v tajnosti a daleko od mediálních tlaků a dychtivých očekávání vznikalo nové studiové album, na kterém se Ozzy Osbourne znovu předvedl ve výtečné formě. Album „No Rest For The Wicked“ (1988) bylo jednoznačným krokem směrem od pompézních produkcí z časů „The Ultimate Sin“ (86) k syrovému a o poznání divočejšímu hard ´n´ heavy konce osmdesátých let a stálo zejména, kromě Ozzyho nezaměnitelného projevu, na nespoutanosti a charakteristickém kytarovém rukopisu blonďatého dravce.

Už  pilotní singl „Miracle Man“, jehož video se nahrávalo na britském území v útrobách gotického kostela, do kterého odvážný režisér nechal vpustit kromě rozparáděných muzikantů také desítky růžovoučkých podsvinčat, měl dát všem pánbíčkářům jasně na srozuměnou, že šílenec je zpět. Skladba to byla úderná, rychlá, s typickými Zakkovými vyhrávkami a hvízdanci – tedy sebevědomý vstup na scénu jak se patří, navíc jasný příklon Ozzyho repertoáru směrem k tvrdosti.  Druhý singl „Crazy Babies“ s dětskými vampy ve svém obrazovém provedení však nebyl příliš dobrou volbou. Myslím, že album obsahuje mnoho lepších skladeb. Tak například přehlížená avšak plná hitových ambicí se mi jeví hned druhá „Devil´s Daughter“, která obsahuje vynikající zpěvovou linku gradující v glammetalovém refrénu nebo našláplé inferno „Breaking All The Rules“ s jedním z nejlepších Zakkových riffů. Vrcholem je pro mne jednoznačně „Bloodbath In Paradise“, která na mnoho let dopředu (možná navždy) korunovala Zakka Wyldea na post šílencova dvorního kytaristy. Nechybí ani typická balada „Fire In The Sky“. Retrospekce divokých pokoncertních večírků plných drog a groupies z nedávné Ozzyho minulosti – to je „Tatooed Dancer“. Téma jeho věčného boje obsahuje jak jinak než „Demon Alcohol“.

Po realizaci „No Rest For The Wicked“ (1988) se fanoušci starých BLACK SABBATH konečně dočkávají spojení Ozzyho Osbournea s Geezerem Butlerem, který se na turné k nové Ozzyho sestavě přidává. Původní baskytarista Bob Daisley byl totiž přizván jen jako záskok do studia za v roce 1987 odešlého Phila Soussana. Celosvětové turné znamená jak jinak než další úspěch a Ozzy Osbourne v létě 1989 vystupuje jako jeden z prvních umělců západního světa za železnou sovětskou oponou a sice na monstrózní rockové přehlídce MOSCOW PEACE FEST 89.