PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Agresivní hardcore plný metalového feelingu, burcujících rytmických kanonád, techničtějšího skřípění kytarového zápřahu a uřvaného vypjatého vokálu, tento dnes trochu pozapomenutý model progresivnějšího new-school přinášejí NORA, jedni z těch, kteří na prahu nového milénia tvořili New Jersey hardcore scénu, a kteří se nám po několikaletém odmlčení vrátili se svou třetí deskou „Save Yourself“. A z nových skladeb jsou cítit kořeny, zde si nesmlsneme na nějakém objevném posouvání hranic, zde půjde o tradice, které se novodobé hardcore partičky často až křečovitě snaží bořit, zapomínajíce přitom na hlavní účel veškerého jejich snažení, kterým by přece měla být hlavně hudba burcující posluchače k divokému křepčení. Pokud chceme užívat hořké kapky v podobě důrazné hardcore výbušnosti, pak nám je právě NORA nabízejí v nedeformované formě. Skupina jde za svým cílem jako dravec za kořistí, neopouští voňavou stopu a dusá po pěšině sice vyšlapané celým stádem, ale stádem, které větříce za sebou lovce, nemůže nic jiného, než se před ním rozprchnout a uvolnit cestu.
Mluvit jedním dechem o new-school a současně o tradicích by se mohlo zdát jako protimluv, avšak z dnešního pohledu je už i new-school hardcore značně tradiční formou, která své tykadla vystřelila jednak do podoby populárního metalcoru, ale také do oné třeštící progresivnější podoby známé od THE DILLINGER ESCAPE PLAN. S těmi mají NORA společné nejen stylové zařazení, ale především pak splitko, na kterém před téměř deseti lety skupina debutovala. Současná podoba hudby, kterou NORA servírují, není příliš vzdálená onomu prvotnímu záměru. Na „Save Yourself“ se vlastně setkáváme se vším, co onu burcující odnož hardcore vytáhlo na světlo a snad až příliš se zde nabízejí paralely s mnohem známějšími CONVERGE, takže se zdá, jako by NORA zůstali zapadnuti kdesi v minulosti. Již zmínění THE DILLINGER ESCAPE PLAN i ostatní hledají cestičky dál, skladby na „Save Yourself“ jako by však ignorovaly jakékoli trendy. Dál se zde proplétají klasické hardcore postupy s metalovými vlivy, vše je pevně ukotveno v agresivním podání, které odkazuje až kamsi k thrash / death formě, a i vokál se nesnaží ustupovat ze štěkavé údernosti do nějakých melodických úchylek, které tu více, tu méně úspěšně využívají mnozí styloví kolegové. NORA zkrátka i nadále staví pevnou bariéru mezi svým provedením moderního hardcoru a metalcorem, ke kterému se evidentně otočili zády.
Skupině se daří vybalancovat dvě zdánlivě protichůdné hudební složky, a to techničtější složitost struktur na straně jedné a přímočarou údernost na straně druhé. V rozpálené výhni neustálého kvapíku se bicí nedrží u země, ale hezky roztáčí i komplikovanější rytmy, nad kterými se pak překřikují jednotlivé nástroje. I tak na „Save Yourself“ nenajdeme žádné šokující kreace ani nový přístup, jedná se prostě „jen“ o skvěle vyváženou porci hudby stavějící na tradici agresivního hardcore. Ono vlastně v současnosti není na scéně moc podobně zaměřených kapel, takže i proto se NORA, se svou hudbou pevně zakotvenou v obhroublé přímočarosti kudrlinkama zdobených nářezů, stávají velmi osobitým tělesem.
Tradice ctící agresivní hardcore s perfektně vybilancovanou přímočarou úderností a techničtější hravostí. New-school s burcující metalovou složkou odvracející se však od líbivého metalcoru. NORA a jejich třetí album „Save Yourself“.
7,5 / 10
Carl Severson
- vokál
Matthew Hay (Portland)
- kytara
Steve Chladnicek
- kytara
Chris Ross
- bicí
Mike Olender
- basová kytara
1. Somebody Call Somebody
2. Scum
3. Broken
4. Save Yourself
5. Famous Last Words
6. Have You Ever Had A Really Bad Day?
7. Just Like Johnny
8. The Moment, The Sound, The Fury
9. Chances Aren't
10. The Ending
Save Yourself (2007)
Dreamers And Deadmen (2003)
Loser's Intuition (2001)
The Neverendingyouline (EP) (1999)
Kill You For A Dollar (EP) (1999)
NORA / THE DILLINGER ESCAPE PLAN (split EP) (1998)
Vydáno: 2007
Vydavatel: Trustkill
Stopáž: 35:59
Produkce: Eric Rachel, Mastering: Alan Douches
Neni to zlý.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.