PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Devin Townsend patrí nepochybne k najvýraznejším a najaktívnejším osobnostiam metalovej scény posledných desiatich rokov. Za ten čas stihol tento hyperaktívny pán pripraviť nejeden zaujímavý počin a aj napriek nespočetnému množstvu projektov a z toho vyplývajúcemu postihnutiu symptómami nadprodukcie si svojimi nápadmi dokázal udržať určitý, vzhľadom na množstvo vychrlených albumov úctyhodný štandard. Posledné roky však Devinovi dochádzajú nápady a inak príjemný počin „Accelerated Evolution“ alebo posledná „Synchestra“, či posledný počin pod hlavičkou STRAPPING YOUNG LAD, neprekonali dobové nadšenie pre neľútostný a brutálny „City“, nádherne snový projekt OCEAN MACHINE, pompéznu „Terria“ alebo hravého staršieho Ziltoidovho súrodenca s názvom „Infinity“. Z niektorých uvedených vydaní cítiť s odstupom času trochu kŕčovitú snahu o samoúčelný umelecký progresívny metal, vďaka ich svojskej a civilnej bezprostrednosti si k nim však našli cestu a s nostalgiou na ne dodnes spomínajú mnohí fanúšikovia s rôznymi hudobnými preferenciami.
Posledný počin s podivným názvom, streleným a chaotickým príbehom kofeínového tripu (z niektorých skladieb sa na poslucháča priam valí nervózna atmosféra stresu, zhonu a hyperaktivity, akoby sám autor chcel dať vonkajšiemu svetu pocítiť nálady a stavy ním zmietajúce) je avizovaným záverečným predstavením vyše desaťročie trvajúcej sezóny, pretože sa prepracovaný maestro rozhodol (konečne) oddýchnuť. O ukončenie jednej etapy sa tohto roku postaral Devin celkom sám, dokonca aj bicie programoval pomocou softvéru, ktorý používa aj Tomas Haake, bubeník MESHUGGAH.
„Ziltoid The Omniscient“ od začiatku dáva tušiť, že Devin ani tento krát neprekročí tieň vlastných starších albumov a pôjde skôr o bilancujúcu záležitosť, sumarizáciu predchádzajúcich úletov. Hneď úvodná „Hyperdrive“ prináša rekapituláciu drsnejších polôh i klávesovej orchestrálnosti alebo éterických zvoľnení na spôsob OCEAN MACHINE. „Planet Smasher“ a „Ziltoidia Attaxx!!!“ predvedú Devinov tvrdší rukopis z čias „Physicist“, prípadne z neskorších počinov STRAPPING YOUNG LAD. Pán Townsend, hoci v menšom počte, stále dokáže napísať pekné harmónie a disponuje vokálom schopným vkusnej nádhery, akú predvedie na začiatku „Solar Winds“, ktorá spolu s ďalšími dvoma nasledujúcimi kompozíciami predstavuje asi najzaujímavejšiu časť „Ziltoid The Omniscient“. Obe skladby, hoci vyskladané z tématicky, hudobne i náladovo odlišných sekvencií, neostávajú nič dlžné najvydarenejším momentom Devinovej diskografie. Ako zabudnutá vec z obdobia „Physicist“ znie rezká „Colour Your World“, avšak podobne ako v ostatných kompozíciách obliehajúcich hranicu desiatich minút, dôjde v jej priebehu na rôzne zmeny vrátane ezoteriky (evokujúcej druhú polovicu „Terria“), než sa všetko vráti do rýchlych otáčok z úvodu. Na záver sa, žiaľ, nekoná žiaden chytľavý životabudič typu „Slow Me Down“ a nenápadná „The Greys“ uzatvára kolekciu oddychovom tempe.
Nového teda na „Ziltoid The Omniscient“ nájdete ako šafránu, pôsobí skôr ako upratovanie v zásuvkách nepoužitých nápadov Devinovho stola. „Ziltoid The Omnicient“ rozhodne nepresvedči dlhoročných kritikov Devinovej tvorby, hoci jeho rozhodnutie zvoliť menšiu tvorivú pauzu namiesto predlžovania série bolestivého kŕča sebavykrádania za postupného vytrácania sa lepších nápadov si zaslúži (pri pohľade na iných trápiacich sa kolegov) miesto otázky „prečo až teraz“ skôr veľkú poklonu. Pokiaľ nepatríte medzi jeho nekritických fanatických obdivovateľov, určite mu nevyhnutný a zaslúžený oddych doprajete tiež.
Unavený Devin a všetko po starom.
6,5 / 10
Devin Townsend
- spev, gitara, basgitara, klávesy, programovanie
1. ZTO
2. By Your Command
3. Ziltoidia Attaxx!!!
4. Solar Winds
5. Hyperdrive
6. N9
7. Planet Smasher
8. Omnidimensional Creator
9. Color Your World
10. The Greys
11. Tall Latte
Epicloud (aka THE DEVIN TOWNSEND PROJECT) (2012)
Ghost 2 (aka THE DEVIN TOWNSEND PROJECT) (2011)
Ghost (aka THE DEVIN TOWNSEND PROJECT) (2011)
Deconstruction (aka THE DEVIN TOWNSEND PROJECT) (2011)
Addicted (aka THE DEVIN TOWNSEND PROJECT) (2009)
Ki (aka THE DEVIN TOWNSEND PROJECT) (2009)
Ziltoid The Omniscient (2007)
Synchestra (2006)
Accelerated Evolution (2003)
Terria (2001)
Physicist (2000)
Infinity (1999)
Ocean Machine: Biomech (1997)
Vydáno: 2007
Vydavatel: Hevy Devy Records / InsideOut
Stopáž: 53:46
Produkce: Devin Townsend
je jasne, ze toto dielko nedosahuje kvality svojich predchodcov, ale pocuva sa to fajn, par vybornych skladieb a par obycajnych. Kazdopadne je to vtipny album
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.