OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Holandská úderka DISAVOWED sa pár mesiacov potom, čo prevalcovala pražský Abaton, prihlásila o slovo s dlho očakávaným nástupcom platne „Perceptive Deception“ (2001). „Stagnated Existence“ vyšiel pod krídlami vydavateľstva Neurotic Records. DISAVOWED na ňom vyrukovali s desiatkou technických vysokorýchlostných death-grindových skladieb. Tie sú k prospechu veci nadýchané odviazaným groovovým feelingom a HC výbušnosťou..
DISAVOWED sa vôbec netaja tým, kde sú ich najväčšie vplyvy. Sami priznávajú, že inšpiráciu čerpajú z kapiel ako SUFFOCATION alebo VADER. A najmä tá prvá menovaná zanechala na konečnej podobe „Stagnated Existence“ asi najväčšie stopy. DISAVOWED ale majú vlastný koncept, aj keď tiež postavený na extrémne rýchlej a dôkladnej hre bubeníka a výraznej basovej linke. Gitarové riffy v mnohých pasážach ponúkajú protipól k divokej hre bicích a poňatie jednotlivých skladieb niekedy zdanlivo spomaľujú, inokedy doslova fragmentujú. K triešteniu formy sa spôsobom svojej hry pridáva aj bubeník, ktorý často využíva stop-time a rôzne variácie prechodov do protirytmu. DISAVOWED tieto postupy zvládajú bravúrne a bez toho, aby na poslucháča pôsobili rušivo. Nejedná sa ani o žiadnu samoúčelnú technickú onaniu, ako tomu často býva u technicky vyspelých kapiel podobného razenia.
Album otvára videoklipová „Biased Existence“, ktorá je v kontexte prvej polovice dosky konzervatívnejším, death-grindovým kusom. Hneď úvod poukazuje na fakt, že „Stagnated Existence“ je precíznou a produkčne výborne zvládnutou nahrávkou. Nasledujúca „Treason“ už odhaľuje ďalšiu rovinu DISAVOWED. Skladba sa najskôr uvedie nesmierne ťažkým groovovým riffom, ktorý je po pár taktoch plynule nahradený ortodoxným deathmetalovým gitarovým motívom, aby sa následne vzájomne niekoľkokrát vystriedali. Tento zlepenec niekoľkých nápadov funguje v podaní Holanďanov na výbornú a na albume sa objavuje pravidelne. Tomu všetkému velí deathový vokál frontmana Robba K, ktorý prechádza, hlavne v grindových pasážach, do typického chorobného ryku. Prvú päticu skladieb uzatvára „The Infinite Multiplicity“ a s ňou sa poslucháč zároveň lúči aj s experimentálnejšou časťou albumu. Nasledujúca vec „The Eternal Validity“ už v sebe nesie nádych old school death metalu, ktorý je síce vzápätí prevalcovaný modernejšími pasážami, ale naznačuje, že druhá polovica skladieb sa bude niesť v ortodoxnejšom duchu. A kapela skutočne vsadila v druhej časti nahrávky na žánrovo klasickejšie a čistejšie postupy. V záverečnej „The Veils Of Misconception“ sa DISAVOWED už naplno odovzdávajú extrémne rýchlemu a štýlovo vyhranenému, technickému death metalu.
DISAVOWED sa vydaním „Stagnated Existence“ dozaista zaradia medzi špičky daného žánru. Majú nespornú devízu v podobe mimoriadnej technickej vyspelosti, ale najmä v cite pre vzájomné prepájanie štýlovo pomerne odlišných prvkov. Rozvíjaním týchto schopností by sa mohli Holanďania v budúcnosti posunúť ďalej od štýlovej škatuľky, smerom k ešte väčšej osobitosti.
Vycibrený death-grind amerického strihu v podaní holandského kvintetu. „Stagnated Existence“ je nadštandardným počinom v rámci extrémnej metalovej hudby.
7,5 / 10
Robbe Kok
- spev
Danie "Daan" Van Der Broek
- gitara
Gerben Van Der Bij
- gitara
Nils Berndsen
- basa
Romain Goulon
- bicie
1. Biased Existence
2. Treason
3. Collateral Causality
4. Restricted Conception
5. The Infinite Multiplicity
6. The Eternal Validity
7. Divided By Condemn
8. Stagnated
9. Dogmatic Conceit
10. The Veils Of Misconception
Revocation of the Fallen (2020)
The Enlightened One (2020)
Stagnated Existence (2007)
Perceptive Deception (2001)
Point Of Few (demo) (2000)
Plateau (demo) (1998)
Výborně pánové, pěkný technický námrd! První počin byl nadějný a já byl strašně zvědav, co bude dál a teď mohu s radostí říct, že chlapi na sobě viditelně zapracovali. Ze začátku jsem měl docela smíšené pocity, protože to není žádný jednoduchý poslech, aaale po zhruba deseti seancích jsem měl vyhráno :-). Občas jde vycítit trochu stereotyp (druhá polovina alba) a odkaz na dosud známější kolegy, zejména Suffo, Psycroptic a nedostižné vládce žánru Origin, mě to ale nesere a deska skvěle baví..!!
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.