DYING PASSION byli ještě do nedávné doby především jedněmi z čelních představitelů doommetalovéh žánru na české hudební scéně. Časy se však mění a s nimi i vývoj kapely, která opět zamíchala sestavou a po nadějném vybočení na desce „Sweet Dissilusions“ překročila letošní novinkou „Relief“ svůj stín. Nebo řečeno jinak – vyzrála a dospěla.

Pokud předchozí nahrávka zastihla DYING PASSION v připravenosti k rozletu a načrtla barevnou paletu nálad a hudebních poloh, které však přeci jen tu a tam škobrtaly, „Relief“ představuje dovršení těchto snah. DYING PASSION se jednoduše dostali do bodu, kdy vědí, co chtějí a umí toho i patřičnými prostředky dosáhnout; netápou, působí sebejistě a harmonicky. Jednotlivé skladby jsou již tradičně bohatě rozvité a kapela lehce kloubí rozmanité hudební vlivy a polohy, celek však nepůsobí upachtěně, ale vzdušně a barvitě, zanechávaje za sebou expresivní stopu, pro šumperské tolik charakteristickou. Hudebníci si vystřihnou masivní kytarovou hradbu, aby vzápětí přešli do téměř čistě rockových či popových postupů, ozvláštnili skladby prvky psychedelie 70. let nebo se pokusili o takřka triphopové polohy („Words“). A ono střídání nálad skutečně výtečně funguje, a to nejen díky precizní stavbě písní a bohatým, nápaditým aranžmá, ale rovněž výtečnému hlasu Zuzany Lípové, která s ním nakládá velmi kreativně.  Podobně jako předchozí deska, i „Relief“ je obohacen zvukem trubky, který výborně dokresluje a graduje mnohé skladby (za všechny „Intangible“ či „Heroes“). Neméně příjemnou tečkou je podařený cover „Ashes To Ashes“ od FAITH NO MORE.

DYING PASSION mají všechna esa v ruce – umí být náladoví, zahrát na city či se opřít do strun; současně jsou však hraví a uvolnění. „Relief“ představuje velmi vyváženou kolekci písní, což není zrovna častým pravidlem, s širokým hudebním záběrem, díky němuž kapela mává z velké dálky jakýmkoliv přímočarým škatulkám. Myslím, že není příliš co řešit – výborná deska.