PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zatímco každý z kvarteta předcházejících dílů série o mladém čaroději fungoval dobře jako samostatný celek (jak v knižní, tak i filmové podobě) a vždy byla zápletka každé části dotažena až do konce, tak zrozením Lorda Voldemorta na konci „Ohnivého poháru“ začíná jakási „temná trilogie“, kde už jdou stranou kratochvíle jako „Famfrpálová liga“, čokoládové žabky a v některých případech je přehozeno na vedlejší kolej i učení, dosavadní hlavní náplň Harryho života v Bradavicích. Ve finálním trojboji („Fénixův řád“, „Princ dvojí krve“ a „Relikvie smrti“) už jde prostě jen o to, jak zatnout Voldemortovi tipec.
Příběh „Fénixova řádu“ je na našich stránkách popsán zde, proto se budu věnovat filmovému zpracování jako takovému. Je jasné, že tak obsáhlé knihy, jako jsou ty o HP, se jen těžko vměstnají na filmové plátno bez toho, aniž by se z jejich příběhu něco nevyškrtlo. Tomuto faktu se samozřejmě nevyhnul ani pátý díl – není tu ani zmínka o „famfrpálu“, Percyho názorovém odtržení od rodiny, Hagridova výprava za obry téměř ignorována, šmahem je vzata i soukromá lekce „nitrobrany“, není zde nic ze studentských zkoušek, návštěvy nemocnice u svatého Munga, fyzickém útoku skupiny profesorky Umbridgeové na ostatní profesory, ani z demolice Brumbálovy pracovny. Diváci znalí knihy zřejmě nespokojeně zabručí, na rozdíl od těch druhých mají ale tu výhodu, že znají okolnosti a chápou dějové linie a zvraty, které jsou na první pohled zmatené a nelogické. Například již zmíněná scéna s „nitrobranou“ a Snapeovým odmítnutím dále ve výuce pokračovat je vzhledem k důležitosti oné činnosti jednoduše odfláklá.
Nové charaktery ve filmu jsou ztvárněny skvěle – bezchybné je podání hlavní záporné postavy tohoto dílu, profesorky Umbridgeové, Imeldou Staunton, na krátkém úseku exceluje Helena Bonham Carter coby šílená Belatrix a přesně do mých představ se tvůrci trefili i při výběru Evanny Lynch jako představitelky zasněné Luny. Od takových zvučných jmen jako jsou Alan Rickman (bohužel, ten moc prostoru ve filmu nedostal), Ralph Fiennes, Jason Isaacs, Gary Oldman nebo Robbie Coltrane nic jiného, než bravůrní výkony, které všichni podali, čekat nelze a rozhodně nezaostávají ani herci představující ústřední trojici. Trošku se však obávám toho, jak budou vypadat v době natáčení posledního dílu – je fakt, že při dnešní úrovni maskérství je možné z gruntu změnit úplně kohokoliv, ale pokud by třeba Hermioně v mezičase narostl dvakrát takový zadek, případně prsa-čtyřky, bojím se, bojím, že by to byl pro filmový štáb neřešitelný oříšek…
Jak jsem již načrtl v úvodu – filmy s Harrym Potterem mohou těžko aspirovat na nějaká ocenění kritiků, či filmových akademií, jsou to spíš taková zrychlená převyprávění knižního děje v luxusním balení, takže „popcornová mládež“ jistě ocení zdařilé triky a práci kameramana, na druhou stranu dost pokulhává scénář (ale to už jsme si objasnili, proč tomu tak je) a místy se dočkáme naprosto příšerných dialogů („jsi jen dobrý člověk, kterému se stávají špatné věci…“ BRRR). Celkově vzato se ale jedná o další zdařilé pokračování série – pro fanoušky povinností, pro ty ostatní příjemné zpestření letošní filmové nabídky.
Filmový Harry Potter je sice o chloupek méně zábavný než v knize (stejně jako v minulých dílech), ale i tak se stále jedná o nadprůměrnou podívanou.
7 / 10
Vydáno: 2007
Vydavatel: Warner Bros
Stopáž: 138 min.
HARRY POTTER AND THE ORDER OF THE PHOENIX (USA 2007)
Režie: David Yates
Scénář: Michael Goldenberg
Kamera: Slawomir Idziak
Hudba: Nicholas Hooper
Hrají: Daniel Radcliffe, Emma Watson, Rupert Grint, Gary Oldman, Michael Gambon, Imelda Staunton, Alan Rickman, Ralph Fiennes, Robbie Coltrane, Jason Isaacs
Neubrání-li se člověk srovnání s knihou (jakože neubrání), musí mít nutně u hrané „pětky“ Harryho Pottera pocit, že tady cosi skřípe. Zatímco třetí a čtvrtý filmový díl poměrně věrně vycházely z literární předlohy a dopadly tudíž navýsost výborně, páté pokračování shořelo na tom, že je díky délce a ději prostě nezfilmovatelné, pokud tedy režisér zrovna nehodlá prubnout napínavý šestadvacetidílný seriál. Ano, herecké obsazení, střih, triky, hudba, to všechno se zdá být správně vyvedeno (snad jen postava vrchní vyšetřovatelky Umbridgeové mi moc nevoní – v knize byla tuším popisována jako poměrně obtloustlá a takto ještě daleko nesympatičtější), ale co je to platné, když děj je osekán na skutečně nejnutnější minimum a z vyprávěcího a kombinačního talentu J. K. Rowlingové nám pak zůstane jen obyčejný příběh, kterému navíc se vším všudy neporozumí ani neznalec knihy, přestože by zde teoreticky mohl mít jakousi naději. David Yates si zkrátka ukrojil až příliš velké sousto, což je smutné zejména proto, že se nejspíš ujme režie i „šestky“.
Opět o fous větší nuda než minulý díl. Doufám, že podobným kouzlem nebudou očarovány všechny filmy do velkého finále. Jakoby se již čekalo a natahovalo, jakoby od čtvrtého dílu celou sérii opanoval jakýsi klid před bouří. Příběh je podivně oploštělý, což přičítám snaze vtěstnat na co nejmenší prostor, co nejvíce knižního materiálu. Výsledkem je poněkud nevýrazný spletenec zápletek, který Harrymu vůbec nesvědčí.
Knihy sú celkom fajn, ale filmy nemajú ďaleko do trapasu. Tento diel nie je výnimkou.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.