Pětičlennou čtyřprstou rodinku z imaginárního Springfieldu určitě nemá cenu nějak blíž představovat. Za téměř dvacetiletou existenci se tito „žluťáci“ stali celosvětově bezkonkurenčně nejpopulárnějším animovaným seriálem a vzhledem k neopadajícímu zájmu ze strany diváků bylo přirozeným vyústěním této popularity natočení celovečerního filmu se Simpsonovými v hlavní roli. Jak už to tak ale bývá, s nepůvodním námětem a „komerční“ ideou celého filmu se těžko mohou očekávat zázraky a přesně tento případ jsou i „Simpsonovi ve filmu“.

Seriál už běží víceméně ze setrvačnosti a třebaže vyloženě nenudí, těžko se už dočkáme tak zábavných dílů, jako byly např „Akta S“, „Homerova mystická cesta“, „Muž, který věděl příliš mnoho“, případně „Radost ze sekty“. Film nejnovější části rozhodně překonává, ale tak nějak se nemůžu zbavit dojmu, že se jedná pouze o jeden z plánovaných televizních dílů, který tvůrci násilně roztáhli na hodinu a půl. Příběh je sám o sobě dost jednoduchý a dost kostrbatě rozvíjený – Homer vyhodí prasečí výkaly do jezera, díky tomu vláda Spojených států udělá z města jeden velký skleník (kvůli ohrožení životního prostředí), hněv obyvatel Springfieldu se obrátí právě proti Simpsonovým, kteří utečou tajnou dírou v zemi, odjedou na Aljašku, jen aby se hned vrátili a zachránili Springfield před zničením. Tento celý obsah by v pohodě vystačil na jednu pětadvacetiminutovou epizodu, ale tady je obohacen o naroubované vtípky a zápletky, které s dějem vůbec nesouvisí a navíc jsou to v drtivé většině již jednou (či několikrát) použité nápady.

Hlavní kouzlo původních Simpsonů bylo vždy v pointách, které člověk nezachytí hned na první pohled a ten, kdo má omezený přehled v určitých oblastech (zejména film), je nemusel pochopit vůbec. Bohužel tento přitažlivý aspekt je ten tam a humorné situace jsou většinou prvoplánové a někdy až trapně předvídatelné – soutěž v hecování Homera a Barta, některé scénky s prasetem, nebo Maggie. Chápu, že tento typ humoru jistě zaujme popcornovou mládež, které bylo v sále přehršel, ale „nás“, odkojené starými („bedrnovskými“) díly, tohle prostě nemůže uspokojit.

Již jednou použitých nápadů a zápletek zde nalezneme několik – Homerovo přilnutí k němé tváři, původně určené na kuchyňský stůl (humr v epizodě „Líza má jedničku“), Bartův komplikovaný vztah k otci a hledání náhrady (epizoda „Velkej brácha“), nebo Homerova cesta za poznáním pomocí nadpřirozených sil (díl nazvaný „Homerova mystická cesta“). Pokud to tvůrci pojali jako nějaký seriálový „tribute“, kam umístí to nejlepší, tak budiž, ale osobně se domnívám, že se spíš jedná o obyčejné vykrádačky.

Uvidíme, zda budou mít „Simpsonovi ve filmu“ podobný efekt, jako před pár lety „South Park“, kdy se z kultovního seriálu pro zasvěcené (myšleno v ČR) stal prakticky přes noc mainstreamový tahák první kategorie. Je jasné, že rodinka ze Springfieldu má díky každodennímu reprízování na obrazovce ČT velmi dobrou výchozí pozici, na druhou stranu by se jednalo o jakousi „druhou mízu“ a ta už těžko bude tak intenzivní, jako když k nám po revoluci vtrhl Bart na skateboardu a písní „Do The Bartman“ na rtech.

Flash trailer ČSFD