Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Znáte je... Jedna z nejstarších a nejzkušenějších německých deathmetalových kapel vydala svou v pořadí už pátou regulérní desku. Taky existují už do roku 1989 a když vydali v ´92 svoje první demo, byl to mix thrashe a deathmetalu. Paradoxem je, že to samé se dá vlastně říct i o jejich pátém albu. Samozřejmě, že se za tu dobu zlepšili, zrychlili, umějí o hodně líp hrát, jsou sebejistí... Ale mám pocit, že to je podobný případ, jako když dnes vydají novou desku Cannibal Corpse... Nikdo nepochybuje o její kvalitě a každý naprosto přesně ví, co na ní může očekávat – a taky to dostane. Obscenity jsou německou variací na daný způsob. Takže přistupme k pitvě... Cold Bloodred Murder je nepochybně doposud nejpropracovanějí album Obscenity. Taky je nejrychlejší. Oproti jeho předchůdci Intense na něm nenajdete tolik melodií a vlastně ani sól (ale ne že by tam nebyly, je jich tam dost a dost...). Celá kapela funguje jako dobře instruovaný kyborg. Čím déle Cold Bloodred Murder poslouchám, tím víc mám dojem, že Obscenity tímhle překonali i moje doposud nejoblíbenější album Human Barbecue... Tahle deska sice není tak „písničková“, ale zase to není takový „Slayer“. Nacházejí se tu skutečně povedené songy, riffy i sóla, Olliho vokály jsou v tradiční linii, zpěv je srozumitelný. Texty mají zapamatovatelné pasáže, z nichž vynikají refrény, na nichž Obscenity staví už tradičně. Ale celkově se dá „pouze“ říct, že Obscenity zase nahráli o něco lepší desku než minule - ač je to deska velmi dobrá. Zůstává tedy pouze otázka, jestli vám tohle (byť sebekvalitnější) šílenství o osmi dějstvích stačí...
9 / 10
Atrophied In Anguish (2012)
Where Sinners Bleeed (2006)
Cold Bloodred Murder (2002)
Intense (2002)
Demo-niac (1999)
Human Barbecue (1998)
Whippe, Raped ... Obscene (video) (1997)
The 3rd Chapter (1996)
Perversion Mankind (1994)
Amputated Souls (1993)
Suffocated Truth (demo) (1992)
Age of Brutality (demo) (1992)
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
