Pro tento rok se vám hlásím s pravděpodobně posledním pokračováním nekonečného příběhu na téma „Thrash/death metal po Švédsku“. Vězte však, že ani tentokrát nebudou v hlavních rolích nějací průměrní údržbáři, ba právě naopak, předmětem dnešního rozboru se totiž stávají rození žánroví hitmakeři THE DUSKFALL. Pokud jste pozorně četli moji sondu do duše předešlého záznamu „Lifetime Supply Of Guilt“, dobře víte, jaképak osobnosti tu tahají za hlavní řídící nitky. Ano, správně, první kapacitou je zasloužilý kytarový veterán Mikael Sandorf (za všechno jmenujme ratolest jeho mládí - GATES OF ISHTAR) a tou druhou pak fantastický vokalista Kai Jaakkola (DEATHBOUND nebo DEATHCHAIN). Dost na to, aby nové CD „The Dying Wonders Of The World“ překročilo hranici průměru ještě před svou první cestou do přehrávače.

Ale nebojte se, před ukvapeným soudem dáme i v tomto případě přednost hlubší analýze, nebo alespoň pokusu o ni. THE DUSKFALL se v rámci thrash/deathového spektra pohybují jednoznačně na jeho melodičtější straně, jsou věrni tradičním žánrovým proprietám a ze všeho nejvíce je nebaví vyhledávat nové, originální receptury. Přesto si jim dovoluji udělit sedm bodů z deseti možných, tedy velmi slušné ohodnocení. Důvodem štědré výslužky je především jejich schopnost napsat jasné, přímočaré a na první poslech zapamatovatelné hity. Jestliže na minulém albu tuto úlohu zastávaly „Shoot It In“, „A Stubborn Soul“ nebo „Hours Are Wasted“, tak na letošní novince podobným způsobem vyčnívají „Paradises Into Deserts“, „Some More Sin On My Burden“ a hlavně pak „I´ve Only Got Knives For You“. Tento talent, nebo chcete-li jinak, čich na chytlavé skladby jsem rozhodně nezaregistroval jenom já, velmi dobře si ho všimla i domácí softwarová společnost Starbreeze a skladbu „Shoot It In“ zařadila jako jeden z podkresů své nové videohry „The Darkness“. Refrény THE DUSKFALL občas připomenou DIMENSION ZERO nebo THIS ENDING, přičemž v závěrečné položce „I´ve Only Got Knives For You“ dokonce vyvstane určitá podobnost s novou tváří gothenburské ikony IN FLAMES, a to především díky decentnímu využití čistého vokálu. To je však jediná výjimka, desku totiž jinak zcela ovládá Jaakkolův suverénní, excelentně seštelovaný growling, který by mě bavil poslouchat snad i bez hudebního doprovodu.

THE DUSKFALL bez problémů potvrzují statut kapely na vzestupu. Švédové sice povolili stisk rychlostního pedálu, nicméně to co ztratili na agresivitě dokázali bohatě vykompenzovat citem pro poutavé, zaručeně návykové melodie. Pakliže bych měl zvolit konzervativní thrash/deathové album, které mě za poslední dobu dokázalo nejvíce pobavit, bez dlouhého váhání ukáži na „The Dying Wonders Of The World“.

Jak hodnotím předchozí desky:
Frailty [6/10]
Source [6,5/10]
Lifetime Supply Of Guilt [7/10]