À TERRE - Embrasser La Nuit
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Rozhodně není náhodou, že si kvartet ze Savannah vybrali do svého katalogu slovutní Relapse, kteří tak učinili navzdory pouhým dvěma EP a jednomu splitku, jež měla kapela do té doby na svém kontě. Evidentně však věděli, co dělají – hned na úvod totiž mohu prozradit, že touto volbou americký label vedle určitě nešlápl. Právě naopak – dal vzniknout velmi povedenému debutu, který BARONESS katapultoval do první ligy stoner-sludgemetalových kapel.
Takže, v čem tkví úspěšnost právě této bandy? Na to je poměrně jednoduchý recept. Stačí složit kvalitní písně s komplikovanějšími strukturami, všechno to obalit do mírně zašpiněného amerického hávu, přihodit pár pěkných melodií i šlapavých pasáží a sláva je zaručena – alespoň u obecenstva holdujícího kapelám jako jsou MASTODON (oproti nimž jsou BARONESS spíše jemnější a méně mohutní), QUEENS OF THE STONE AGE (do těch jim zase chybí přímý tah na bránu a stoprocentní hitovost) či dokonce ISIS (kteří zas pro změnu nejsou tak rock´n´rollově špinaví).
Přijde mi ale téměř zbytečné zmiňovat, že tato parta není žádným laciným plagiátorem ani netvoří kompilát výše zmíněných jmen – možná je jimi lehce ovlivněna, avšak těžiště úspěchu leží ve vlastní schopnosti vytvořit propracované kompozice, kde do sebe vzájemně narážejí světy psychedelična a emocionálna a střídají se sonické výbuchy s proplétajícími se linkami kytar; to vše je doplněno dravou (a přesto nesmírně pestrou) rytmikou a vypjatým (vesměs čistým) vokálem.
Ačkoliv svým jménem mohou BARONESS budit dojem, že je pro jejich tvorbu charakteristický jistý druh noblesy, je tomu přesně naopak – zde se jí nedočkáte ani zbla. Seskupení působí spíše jako parta divokých dřevorubců na LSD, tedy jako někdo, koho byste určitě potkat nechtěli. Pokud však již k podobnému setkání dojde, budete si jej pamatovat ještě pěkně dlouho…
BARONESS mě svým plnohodnotným debutem skutečně potěšili a oproti předešlým (mimochodem, také povedeným) EP postoupili zase o pěkný kus dál – instrumentálně vyzráli, působí kompaktnějším dojmem a stává se z nich skutečná profesionální formace, což jim ze srdce přeji. Jejich písně mají navzdory značné psychedeličnosti hlavu i patu, zcela přesně zapadají do rámce, který si kapela stanovila a především – dokáží pobavit. Už se asi budu opakovat, ale musím to zmínit ještě jednou – opravdu povedený debut…Takhle nějak by mohla znít parta dřevorubců na LSD...
7,5 / 10
John Baizley
- kytara, vokály
Brian Blickle
- kytara
Summer Welch
- basa, vokály
Allen Blickle
- bicí
1. Rays On Pinion
2. The Birthing
3. Isak
4. Wailing Wintry Wind
5. Cockroach En Fleur
6. Wanderlust
7. Aleph
8. Teeth Of A Cogwheel
9. O'Appalachia
10. Grad
Stone (2023)
Gold & Grey (2019)
Purple (2015)
Yellow & Green (2012)
Blue Record (2009)
Red Album (2007)
A Grey Sigh In A Flower Husk (split s UNPERSONS) (2007)
Second (EP) (2005)
First (EP) (2004)
Vydáno: 2007
Vydavatel: Relapse Records
Stopáž: 56:31
Produkce: Phillip Cope
Studio: Jam Room
Súhlas s mladým kolegom Deadmannom - BARONESS si vychutnajú najmä fanúšikovia MASTODON (ich mäkkšej podoby) a QOTSA (ich tvrdších pasáží), príchuť tvorby ISIS je taktiež badateľná, hoci BARONESS majú väčšinu času oveľa väčší odpich a grúv.
Nesúhlas s mladým kolegom Deadmannom - BARONESS si zaslúžia v hodnotení minimálne tučnú osmičku.
-bez slovního hodnocení-
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.