OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak tímhle CD to Bruno a jeho banda definitivně natřeli všem dosavadním pochybovačům, kteří v Hypnos viděli jen jakýsi nabubřelý a reklamou tlačený projekt. Ustálení sestavy a zkušenosti ze společného koncertování se do nové tvorby promítly zásadním způsobem. Velkým, ne-li zlomovým přínosem je i kytarista David (slyš instrumentální vsuvku „Lost“!). Jestliže na předchozích počinech byly kytary přece jen poněkud ploché, na Revenge Ride již celý stroj pracuje na všech postech na plné obrátky. A také podstatně rychleji, brutálněji, čistěji a především živěji. Prostě je to obrovský posun. Bruno jakoby byl pod proudem a energie sálající jak z muziky Hypnos, tak i z jeho nyní podstatně hlubšího a pestřejšího vokálu, je neutuchající. Svůj podíl na tom jistě má i produkce Harrise Johnse, jíž jsem, možná v důsledku poněkud nabubřele masivní reklamy, jaksi podceňoval. V každém případě je tahle deska pro mne velkým překvapením. Ačkoli se vlastně téměř celou dobu nese v jedné rovině, nastavená laťka je dost vysoko. Výletem do pomalejších vod jsou snad pouze „Journey Into Doom“ a „I Am The Wind“, které však divokost a energii nahrazují valivou hutností a atmosférou, dodanou především Brunovým proměnlivým vokálem. Nelze zapomenout ani na bicmana Pegase, který zdá se podstatně zrychlil a časté hraní živě mu zřejmě prospělo. Není důvod pochybovat o tom, že po počáteční rozpačitosti se z Hypnos stala kvalitní kapela, kterou není radno podceňovat. Hypnos jsou kvalitní deathmetal – rychlý, temný a divoký. A především poctivý.
8 / 10
1. Raven´s Opera D´Moll
2. Crystal Purity of Treachery
3. Evil Awaken
4. Regicide
5. Journey Into Doom
6. Endorsed By Satan
7. Spider-werk
8. I am The Wind
9. Lost
10. Heroism of New Era
Deathbirth (EP) (2023)
The Blackcrow (2020)
The Whitecrow (2017)
Heretic Commando: Rise Of The New Antichrist (2012)
Halfway To Hell (EP) (2010)
Rabble Manifesto (2005)
The Revenge Ride (2001)
In Blood We Trust (2000)
Hypnos (EP) (2000)
Vydáno: 2001
Vydavatel: Morbid Records
In blood we trust se mi libi vic.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.