PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
AMARAN´S PLIGHT je dalším z řady projektů, jež dali dohromady hudebníci progres metalových kapel, kteří se povětšinou motají okolo vydavatelství Inside Out. Že je podobných krátkodobých projektů spousta a ne všechny jsou známkou kvality už víme delší dobu. A tak je to i tentokrát pouze otázkou osobního vkusu, nakolik vám zrovna tato muzikantská kompilace zavoní. AMARAN´S PLIGHT jsou jmenovitě Gary Wehrkamp, DC Cooper, Nick D’Virgilio a Kurt Barabas. Gary Wehrkamp je dobře známá postava ze SHADOW GALLERY a je de facto hlavou AMARAN´S PLIGHT společně se zpěvákem DC Cooperem (SILENT FORCE, ROYAL HUNT). Nick D’Virgilio bubnuje u dalších progových nestorů, SPOCK´S BEARD, a poslední jmenovaný je od amerických UNDER THE SUN. Tentokrát ale nejde o all star kapelu v pravém slova smyslu. Původní idea alba „Voice In The Light“ pochází od spisovatele John W. Crawforda, který se podílel i na psaní textů a produkci alba a příběh vychází ze zkušeností bytí na hranici mezi životem a smrtí. Takže je to de facto metalová opera, kterou mistr Wehrkamp a spol. složili a nahráli na objednávku, nebo jak to nakonec bylo.
Jestli si Gary Wehrkamp při komponování sáhnul na dno a viděl světlo na konci tunelu těžko říci. „Voice In The Light“ nepostrádá prvky (řekněme více prvků) hudby, kterou píše pro svou domovskou kapelu, a tak nečekejte hutný, záhrobní zvuk. Naopak, hudba AMARAN´S PLIGHT je lehká, uvolněná a bohatá na velké množství různých motivů. Jak kapelník, tak ostatní hudebníci se hrdě hlásí ke svému progresivnímu vzdělání a nechávají se slyšet kde mohou, aby dostatečně vynikli a přitom neporušili celek. Nebudu chodit okolo horké kaše, pokud máte rádi SHADOW GALLERY, nenechte si AMARAN´S PLIGHT ujít. Nápadité kytarové partie se proplétají s klávesovými a utvářejí krásné melodie, které člověka nutí k opětovným poslechům. Především dlouhé, komplikované kompozice jsou živnou půdou pro notová témata páně kytoroklávesisty. Pilíři desky jsou tři opusy s délkou okolo třinácti minut („Incident At Haldemans Lake“, „Shattered Dreams“, „Revelation“), kde svou vášeň Wehrkamp rozvíjí naplno. Takovéto dlouhé kompozice bývají muzikantům dost často na škodu, protože jim u toho posluchači usínají, nicméně v tomto případě je situace lepší. Mají spád a zbytečně se neutápějí ve slepých kytarových sólech. Ku prospěchu celého díla je jejich rozmístění na albu a promíchání s kratšími skladbami. Ať už jsou baladické - „Reflections“ a jejich druhá část „Betrayed by Love“ - nebo vyslovené hitovky s jasně čitelným rukopisem a především sborovými, vícehlasnými refrény dle nejlepších tradic SHADOW GALLERY. Pánové si udělali výlet i do trochu jiných vod, zavzpomínali na starý dobrý big beat („I Promise You“) a hodili rukavici thrashovým matadorům („Viper“). Mimochodem „Viper“ je opravdu podařená věc a výborné zpestření celého alba. Když to tak shrnu jde po hudební stránce o velmi bohaté a členité album.
Dalším významným pozitivem je zpěv. Wehrkamp (nebo snad John W. Crawford) chtěl za mikrofonem někoho jako je Mike Baker, ale ne zas úplně Mike Baker, a tak byl obsazen DC Cooper (asi tak to mohlo být). Po technické stránce je tento chlapík vynikající, v projevu procítěný a hlasově je Bakerovi relativně podobný a i díky němu se „Voice In The Light“ drží na vysoké úrovni. Na závěr zbývá jen podotknout, že ačkoliv v AMARAN´S PLIGHT jsou slyšitelné prvky upomínající na dřívější tvorbu autorů, nejde naštěstí o sebevykrádání. „Voice In The Light“ je velmi nápadité (byť ne přímo originální) a propracované album, které lze doporučit všem příznivcům amerického progresivního rocku.
„Voice In The Light“ je hudba na zakázku dle představ spisovatelových, či lépe řečeno koncepční album od progových veteránů. Ale ať už se původní myšlenka vzala kdekoliv, podstatné je, že se vzala. Vřele doporučuji všem, kdo mají v oblibě kapely typu SHADOW GALLERY nebo SPOCK´S BEARD.
8,5 / 10
DC Cooper
- zpěv
Gary Wehrkamp
- kytara, klávesy
Kurt Barabas
- basa
Nick D'Virgilio
- bicí
1. Room 316
2. Friends Forever
3. Coming of Age
4. Incident at Haldemans Lake (Blades of Denial, Nex Per Res, Breath of Life)
5. Reflections Part I
6. I Promise You
7. Consummation Opus
8. Truth and Tragedy
9. Shattered Dreams
10. Viper
11. Betrayed by Love
12. Turning Point
13. Revelation
Voice in the Light (2007)
Vydáno: 2007
Vydavatel: Progrock Records
Stopáž: 78:54
Produkce: Gary Wehrkamp
Studio: New Horizon Studio
boha moja ne
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.