Tři roky utekly jako voda, pětičlenná sestava se zredukovala o jednoho člena a v neposlední řadě se změnil i vydavatel. SOILENT GREEN z romantického jižanského New Orleans jsou partičkou, která si za léta své existence vždycky bez ohledu na aktuální trendy neohroženě hájila své hudební hodnoty, nicméně aktuální nahrávka s předlouhým názvem „Inevitable Collapse In The Presence Of Conviction“ má ambice zamíchat statusem kapely, který by se dal shrnout konstatováním „ti v pozadí“.
Ne, že by se SOILENT GREEN najednou obrátili směrem k masám a hodili stranou vše, co do současnosti stvořili, ale spíše fakt, že po muzice kterou produkují je v současnosti poněkud větší poptávka, neunikl ani lovcům z vydavatelství Metal Blade. Ono to samozřejmě nebude zase tak horké, spíše se jen snažím říct, že díky recenzované nahrávce by si této, možná trošku opomíjené, kapely mohlo všimnout více potenciálních posluchačů se zálibou v dřevorubeckém kytarovém hoblování. To je totiž už léta jasným poznávacím znamením této čtveřice a spinavý kytarový zvuk, toliko typický pro zámořské kapely, zůstává nadále nedílnou součástí projevu SOILENT GREEN. Ono se toho vůbec od předchozí, tři roky staré, nahrávky „Controntation“ příliš mnoho nezměnilo. Když pominu takové skutečnosti, jako je opětovná producentská účast Erika Rutana (MORBID ANGEL, HATE ETERNAL…), tak především hudební vyjadřování skupiny obsahuje téměř totožné atributy jako v minulosti. Těžiště muziky tedy i nadále stojí na optimálně vyvážené kombinaci grindcoreového sypání, sludgeové špinavosti a hardcoreové nekompromisnosti. Do takto výbušného kotle se tu a tam dostane nějaké to stoner rockové, či bluesové zrníčko a když se to pěkně promíchá, vypadne z toho velmi výživná metalová emulze. Ačkoliv podstatu hudby SOILENT GREEN je možné i nadále hledat především v agresivitě a určité neotesanosti, či obhroublosti, tak především kytarový zvuk zní možná kapánek čistěji, než by takto pojatá muzika zasluhovala.
Co však lze kvitovat s povděkem, je vydatnější návrat k rychlým skladbám. Na „Inevitable…“ je oproti „Confrontation“ věnován o poznání větší prostor sypačkám a vůbec častějším rytmickým zvratům. Přestože SOILENT GREEN nejsou žádní nabušení technici, opět dokazují, že komplexně znějící tvrdou metalovou nahrávku dokážou stvořit na velmi solidní úrovni. Kapela je nyní očividně ve velmi dobré formě a je zřejmé, že jí přejí i okolnosti. S takto znějícím materiálem by už mohla/měla více prorazit i na našem kontinentu. Evropským klubům by její produkce slušela.