Zkušená francouzská partička vyplivla již své druhé album pod tímto logem. Již jako D.A.B byli divní, jako Gurkkhas se vyhranili. V maskáčové image si JF Rey a jeho nohsledi vyšlapávají svou válečnou anabázi a myslím si, že s tímhle albem pár pódií rozbijou. Nejsem si zcela jistý, jestli mi ta jejich posedlost válkou sedí. Ale vzhledem k tomu, že u Bolt Thrower mi to vlastně taky nikdy nějak moc nevadilo, tak se nad tím nadále napozastavuju. Každý má prostě nějakého koníčka a jestliže si ho realizuje prostřednictvím hudby a nenechává se kvůli tomu najímat do cizinecké legie a neúčastní se jako žoldák každého posraného pohraničního konfliktu nebo policejní akce, tak je to OK. JF Rey je ovšem válkou zcela posedlý, a tak každý ze songů tohoto alba nejenže vás zasáhne přesnou kulometnou palbou bicích (eh... to stylistické klišé!) a tahanými, poněkud jednotvárnými deathmetalovými riffy, ale jejich textová náplň je taky samá kanonáda. To snad ani nemá cenu vyjmenovávat. Stačí, že album začíná songem Born On A Day Of War... co chcete příznačnějšího? Problém ale vězí v tom, že celé muzice Gurkkhas chybí jakási živost. Nejedná se o tvůrčí impotenci, ale jejich výraz skutečně spíše než kapelu připomíná naprogramovaný zbraňový systém v chodu. V porovnání s předchozím CD Engraved In Blood... je nový zásek přehlednější, přímočařejší a taky má podstatně lepší zvuk, ale zřejmě právě tyto jinak pozitivní atributy odhalují více francouzskou verzi „absence of life“. Přes to všechno se dá říci, že Morbid recs. opět natrefili na správnou adresu. Společně s Disinter se po několika vydivnělostech do jejich katalogu vrací klasický death. Navíc i do Lannionu dosáhly drápky čmárala Jardy Bezruče, a tak se další zahraniční počin pyšní Deatherovou malůvkou. Ač se jedná o poněkud gigerovské téma, tématicky mi k albu sedí. A nemohu nepochválit povedené logo, pocházející ze stejné dílny. Sečteno, podtrženo – Gurkkhas vás nepřekvapí, Gurkkhas vás jednoduše odstřelí... Bum.