Noise, industrial a ambient. To je trojúhelník v jehož hranicích se pohybuje tvorba jednočlenného plzeňského projektu K-LXM. Nejen o podivném světě hlukové perverze a zvukového masochismu, ale i o aktuálním split CD s kanadským MOONLIT SUN, improvizaci a přípravě na noise-industriální koncert jsem si povídal s mladou krví na scéně, která stále výrazněji zaplavuje zajímavé koncertní akce svým rukopisem ne nepodobným kultovním NAPALMED.

Nedávno vyšlo splitko s kanadským projektem MOONLIT SUN. Jak jste se k sobě vlastně dostali?

Za všechno může Myspace, konečně se po měsících a měsících začalo něco dít. MOONLIT SUN je mladej kluk, kterej na ambientní vlně v podstatě začíná. Kontaktoval mě s úmyslem poděkování k inspiraci použití živých nástrojů. Mě hlavně nadchlo, že stejně jako já se vyhýbá práci s počítačem a jako hlavní upřednostňuje realtime hraní.

„Živými nástroji“ myslíš tedy hlavně to, že nepoužívá žádné předpřipravené svazující schéma, smyčky nebo počítač?

Přesně tak, na pódium vždy lezu s čistým looprem a vše se začne tvořit až pár vteřin po začátku. Určité schéma mám v hlavě, ale záleží to na mnoha okolnostech. Například na zvuku v sále.

Jak moc se vlastně dopředu připravuješ a jakým způsobem ta příprava probíhá? Máš vždy nějaký předpřipravený koncept nebo jde z velké míry o improvizaci?

V podstatě jsem ve fázi hledání a každý koncert zapojuji svůj hardware trochu jinak. Někdy se to povede a někdy ne. Mívám připravenou osnovu: čili čistě úvod, stať a závěr. A co se stane mezi tím, je čistě ve hvězdách. Je jasný, že postupným nabíráním zkušeností mám už nějaké osvědčené postupy a ty využívám, když jde do tuhýho a nebo když se mi začne vracet zpátky na pódium nějaká frekvence se kterou jsem nepočítal.

Ještě se na okamžik vraťme k aktuálnímu splitku. Obsahuje nejen tracky tvé a MOONLIT SUN, ale i jeden společný. Jak se tento nápad zrodil a jak probíhala realizace? Chystá se nějaká společná performance?

Hudba MOONLIT SUN mě nadchla svou živostí a čistotou zvuku, proto jsem mu nabídnul spolupráci a on ji s radostí přijal. Původně jsem chtěl na split CD pouze 3 tracky, ale MOONLIT SUN netvoří skladby o stopáži 20 minut, tak dodal tři kousky ze své zahrádky, které byly použity na jeho sólo část. Společný track vznikal s velkým časovým odstupem (dáno i časovým posunem mezi námi). Nejprve mi Moonlit Sun poslal základ skladby s lehkým industriálním prvkem a já na to navrstvil gradující industriální masu. Společná performance není vyloučena, ale je to dáno spíše velkou vzdáleností. Kdyby se naše cesty setkaly i v normálním životě a ne v tom virtuálním, tak k něčemu určitě dojde.

Budu se těšit. Pojďme se podívat na tvé začátky. Co tě vlastně dovedlo k poslechu noisových a industriálních roztodivností? Kde a kdy vznikl první kontakt?

Hlavní kontakt byl po uvědomění si součástí hudby, které jsem poslouchal. Třeba deska „Through Silver In Blood“ od NEUROSIS mi přijde hodně industriálno-ambientní. Věci od TRIBES OF NEUROT – teď myslím skupinu ne label, mě baví dodnes. Pak mě taky inspirovaly kapely jako MINISTRY, EINSTÜRZENDE NEUBAUTEN a další. Hlavně nesmím vynechat kapelu NAPALMED, která mě doslova nakopla k živému hraní

Tím si tedy zřejmě i odpověděl i na další otázku, která se měla týkat toho, kdo tě nejvíce ovlivnil. Co musí hudba z toho soudku, který sám děláš obsahovat, aby tě zaujala? Co se ti na české scéně líbí a co zas příliš ne.

V podstatě se probírám velkým množstvím hudby v rozmezí ambientu, deathindustrialu, noise a harshnoise. Hodně hudby je ovlivněno prostředím, kde vzniká. Myslím přímo kontinenty. Všechno v tomto soudku je vlastně experiment a je důležitý, jak k tomu kdo přistupuje. V současné době hodně popoulární noisová scéna v Americe a Kanadě, která využívá noisový spodek, který doplňuje hlasovým diktátem mně přijde až moc prvoplánová, aby mě zaujala. Velkou inspirací je pro mě hudba japonských DEFEKTRO, kteří využívají vlastní efekty a stroje které s nimi hrají. Česká scéna je zastoupena z velké části pražským spolkem ARS MORTA UNIVERSUM, kde bych vypíchnul jména VLADIMÍR HIRSCH a československé EINLEITUNGSZEIT. Na jejich hudbě se mi líbí prvky deathindustrialu a velká dynamika hudby, kterou tvoří. Pak tu máme výše zmíněné NAPALMED, se kterými jsem v podstatě v denním kontaktu, KASPAR VON URBACH, kteří hodně působí ovlivněním EINSTÜRZENDE NEUBAUTEN, FAN TIM KIM, který mě zatím moc neoslovil, ale ještě na to bude mít určitě hodně příležitosti a další...

Dá se i říci, že máš i nějaké hudební vzory nebo někoho s kým by jsi se velmi rád sešel na jednom pódiu?

S českými určitě VLADIMÍR HIRSCH a EINLEITUNGSZEIT, se kterými jsem ještě neměl tu čest a zahraniční určitě DEFEKTRO, což už se nám málem povedlo loni na podzim, když jeli evropské tour, ale komunikace a organizace byla velmi strohá, takže se to nakonec nepodařilo.

Inu přeji, aby se to příště vyšlo. Žánr, kterému se věnuješ je poměrně minoritní, z čehož plyne i případná návštěvnost na koncertech. Jde vůbec tento druh hudby dělat pro posluchače nebo spíš tvoříš pro sebe samého? Možná, že je i zajímavou otázkou jestli nejsem zcela mimo mísu, když říkám „hudba“?

Návštěvnost na koncertech je problém všeobecně, v tomto žánru to "bolí" trochu víc, ale myslím, že to docela jde. V Plzni chodí okolo 50 lidí, což je fajn. Je to taková rodinná atmosféra. V poslední době jsem začal hodně rytmizovat, takže jsem se k termínu "hudba" docela dost přiblížil. A co se týče hraní pro lidi nebo pro sebe. Je to dáno tím, jestli si tím chce člověk vydělávat nebo dělat pro zábavu a uspokojení sebe sama. Pokud chce člověk oslovit masy lidí, tak musí hodně slevit ze svých nároků.

Zcela jistě se velmi často na akce, kde vystupuješ, dostanou i lidé, pro které jsi něčím hodně exotickým. Jaké nejbouřlivější reakce jsi na koncertu zaznamenal?

Většinou můj zvukový proces lidi přirovnávají k tělesným destrukcím od výplachu, rozžvejkání a následného vyplivnutí mozku po trhání střev. Taky jsem se setkal s termínem industriální mršina atd. Mám pocit, že je to dáno mým postupem od klidných ambientních ploch až po totálně destrukční industrial noise.

Žádné házení rajčat či nahnilé zeleniny? Kdo tvoří většinou tvé posluchače, ty kteří opravdu ví, na co jdou? 

Žádná zelenina zatím nelítala. Dost často hraju ve společnosti HC kapel, teď poslední akce třeba s MADE BY THE FIRE a americkými OFF MINOR, tak se stává, že publikum je většinou dost překvapeno.

Co pro tebe znamená mít „úspěšný koncert“?

Odehrát až do konce bez technických problémů, splnění předem vymyšleného schématu a uvolnění emocí. Pozitivní reakce publika potěší pokaždé.

Poměrně hodně noise-industriálních kapel začínala jako klasické kapely v nichž postupem času převládly hlukové a ruchové prvky. Ty jsi začal přímo s továrním rachotem a sám. Napadlo tě někdy najít nějaké spoluhráče? Popřípadě zapojit nějaký klasičtější nástroj?

O výsledku, který chci vytvořit mám až moc jasnou představu, abych do toho mohl zapojit ještě někoho jiného. Můj názor je, že by došlo k narušení mého postupu. Hodilo by se mi pár rukou navíc, ale nejspíš to nahradím mechanoidem, kterého budu ovládat elektronicky. Zapojení klasického nástroje mě napadlo, ale bral bych to spíš jako experimentální boční projekt, ne K-LXM.

Při živém hraní používáš celkem složité zapojení. Dokáži si celkem dobře představit, jak to pak vypadá se spolehlivostí takového systému a se stresem, když sám máš jen několik minut na přípravu. Jak často se stane, že některá součást z tvého vybavení z nějakého důvodu není funkční? Vzpomínám na tvůj první koncert, tam se tuším také stala nějaká technická zrada nebo ne?

Poslední dobou už umím docela s technickými problémy bojovat i na živo, i když vždy je to nepříjemné. První koncert byl technickým problémem ovlivněn po celou dobu (nebyla funkční celá řada efektů a dodnes jsem nezjistil důvod), což připisuji nervozitě a hlavně málo zkušenostem v té době. Hlavní myšlenka se mi v současné době ubírá směrem někdy „méně je více“.

Vyzkoušel jsi už celkem hojně efektů, procesorů, multiefektů, používáš dokonce i ruční rozbrušovačku… Lze říci, že některý z nich používáš nejraději a je ještě něco, čím by si chtěl svoji sbírku hluko a rucho-tvořítek obohatit?

Mám pár oblíbených značek jako Electro Harmonix a Lastgasp Art Laboratories. Posledními zmiňovanými právě doplňuji svoji sbírku. Jedná se o japonské efekty z díly DEFEKTRO a jsou dělány přímo pro industrial-noise, takže pokrývají velké spektrum.

Dříve jsi měl vše rozeseto po zemi, teď užíváš stolek – proč ta změna?

Je to kvůli času na přípravu. Když jsem měl vše na zemi, tak jsem potřeboval velký prostor a  30-45min. před a po vystoupení na složení, zapojení, nazvučení a obráceně.

Co chystáš v budoucnu? Za rok 2008 je splitko s MOONLIT SUN již třetí kotouč, na kterém jsi se podílel, což je celkem dobrá bilance…

Snažím se oslovit nějaké Japonce ke spolupráci a mám v záloze další solo mini CD-R K-LXM s čistějším industriálním materiálem.

Blížíme se k závěru a já se nemohu se nezeptat na jednu věc. Tvé tetování na ruce je poměrně nekonvenční a zajímavé, má nějaký hlubší smysl nebo se ti to prostě jen tak líbí? Pokud se nepletu podílel ses sám jak na návrhu tak částečně i na realizaci…

Ano, bral jsem to jako terapii v určitém období mého života a jedná se o uzavřené bludiště.

Doba vymezená rozhovoru se nachýlila, díky moc za tvůj čas. Máš na srdci ještě něco, o čem jsme nemluvili? Popřípadě nějaký vzkaz našim čtenářům?

Děkuji, že si zabrousil do prostoru industriálního undergroundu a věnoval mi svůj čas. A čtenářům děkuji za návštěvu jakékoliv industriální akce a za přízeň.