Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak a je to za námi. Jubilejní desátý ročník nejextrémnějšího open-airu jsem úspěšně přežil, právě jsem z kecek odlámal téměř všechno červené trutnovské bahno a zkoumám fotodokumentaci. Tento rok ji máme tolik, že vydá na celý jeden článek. Jednotliví hrající dokázali v některých bodech velmi mile překvapit a bohužel i zklamat a stejně tomu bylo i u počasí. Popravdě ale raději odloupávám ze svých svršků bahno a bláto, nežli kusy spálené kůže z obličejových partií. Opravdu vydatný déšť postihl jen zlomek festivalu, takže netřeba lomit rukama. Navíc Obsíňácí nejsou z cukru.
Ucelený report bude následovat v dalších článcích, proto jen mé telegrafické TOP10 letošního ročníku:
1. RETH
2. SPLITTER
3. SPECK
4. PUTRID PILE
5. BENIGHTED
6. LAHAR
7. LE SCRAWL
8. MALIGNANT TUMOUR
9. ISACAARUM
10.EXTREME NOISE TERROR
dále už jen obrazem:
Masky jsou nedílnou součástí
Třístrunný baskytarista
Sexy pozadí mozkové turbulence
Nástroje těchto japonek byli téměř větší než jejich hráčky
Na konci však převládal spokojený úsměv
Německý cover-cirkus
Steve a image úchyláka z matfyzu
Švédi ve své nejlepší formě
Zpívá celá rodiná ... óóó óó óóóó
Malý/velký muž pátečního večera
Nedá se říci, že by byl na pódiu sám
Tortura citlivých orgánů
Legendám bohužel nepomohlo ani pitvoření
Chymus demonstroval vztah ke členům kapely
Pokud vám netáhne basák je třeba ho rozbafat
Fastcorové zamyšlení
Play fast or dieeeeeeeeeeee!
Bez Chymuse by to asi nešlo
Opravdu velká porce dietní agitace
Thrash metalový aktivista
S tímto sestřihem prostě pořádnou vrtuli neuděláš
Čuník
Prší prší jen se leje, grinduje se nám všem skvěle
Raven ostražitě bdí nad časy jednotlivých setů
Výhrůžka s úsměvem
Romantický západ slunce s BENIGHTED
Chapadlovcem napadená hlava
Snaha o sestřesení hlavového chapadlovce
Pláštěnka přímo z Obscínského mola
Modlitba za hezčí počasí
Yeap házel securitas z pódia...
...a pak se za nimi vrhal
To rozhodně nepraktikovali skagrindový akademici
Příčná flétna se na OE příliš často nevidí
Opravdová OBSCENE EXTREME Barbie od Metala
Zlí hoši sobotního večera
Američtí headlineři si dali na instrumentální úrovni záležet
možná až příliš...
Podrobný report bude následovat...
fotografie: Bart
Desítka v rychlém kvapíku pádících válů nenechává nikoho na pochybách o čem že to tady bude. Španěle svůj tradiční hejvík hrají natolik tradičním způsobem, že tradičněji už to nejde. Skladby šlapou, refrény trefují cíl, jen do těch legín už se nenacpu.
Death metal, který by se formálně mohl zdát až příliš tradiční, aby se hodnotil nějakými superlativy, přesto se partě z Rochesteru daří v mantinelech klasických stylových klišé budovat skladby, které neuvěřitelně šlapou, mají drive a jakousi "duši".
Poměrně rozporuplná nahrávka. Na jednu stranu slyším spoustu zajímavých technicko-disonantních motivů ve stylu GORGUTS, na stranu druhou mi chybí větší tlak a mnohem hrubější pokožka. Přiznám se, že rovněž nemám kdovíjakou radost ze slabšího vokálu.
Doom a housle, to už tady bylo. Ale doom, dudy, mandolína a citera? Švédi chytře spojují houpavé metalové riffy s folkem, středověkými tradicionály a instrumentací. Hudba je to duchovní i zemitá, smutná i povznášející. Uvidíme, jak ustojí zkoušku časem.
Atmosféra by se na nahrávkách těchto Francouzů dala krájet. Jsou v tom emoce, pestrá škála spíše melancholických nálad a těžké kytarové riffy. Album opět s jistotou plující v mezinárodních vodách vymezených doom metalem, gotickým rockem a sludge metalem.
Belgické trio si na debutovém EP celkem okatě bere za vzor Američany TOOL, ale kompenzují to výrazným ženským vokálem. "The Paranoia, Hysteria" je třeba brát jako rozjezdovou položku. Uvidíme, kam to skupina nasměruje příště, potenciál tu cítím.
V římském castru KATAKLYSM nic nového. Ze shromážděných riffových legií jde stále strach a ani symfonické jezdectvo nevypadá úplně bezzubě. Jenom z toho pořád nevypadává víc, než jen pár solidních skladeb, tentokráte i navzdory velmi zajímavému konceptu.
