Neurotické, pomalé, valivé a majestátní překvapení letošního Fluff festu. Belgický sludge core, který potěší jak fanoušky NEUROSIS, tak příznivce tradičního doom metalu, neboť od každého z těchto zdrojů čerpá nezanedbatelné množství inspirace. Ani fanoušci metalové špíny nezůstanou bez potravy, celé album je zalito značně obhroublým a syrově působícím roztokem, kterému velmi napomáhá roztříštěný, ale upozadněný hlas Colina Van Eeckhouta, který perfektně zapadá do širokých ploch kytarových panelů. Skladby s průměrnou stopáží sedm minut tvoří dostatečný prostor k tomu, aby vás pohltily do svého chřtánu, pečlivě rozžvýkaly, promísily se slinami a zaslaly do žaludku, kde si budete moci zvrhle užívat kyselinových šťáv, které vás pozvolna rozleptají.
Střední a pomalá tempa jsou vyrovnány hutností riffů, které se rozvážně nesou celým albem, opravdu silné emoční zabarvení však celku dodává rozervaný řev, který má hned několik zajímavých vlastností. Oproti zvyklostem hlavní zpěv trochu vytáhnout nad nástroje, je zarovnán zpříma na jejich úroveň nebo je dokonce zakopán ještě o několik sáhů níž než valivá instrumentální mašinerie. Barva řvaní je však oproti tomu velmi intenzivní, řezavá a naléhavá. Nedočkáte se patosu, je to srdcervoucí orašplované neukojené vytí, které by kapele mohla závidět kdejaká screamo formace. Neduhem podobných spolků bývá určitá splývavost materiálu, která může přerůstat v to, že některé skladby se nedokáží přes ostatní monolity prosadit a celek pak v uších posluchače působí až příliš jednolitě - jednotlivé skladby pak ztrácejí svůj vlastní charakter. S tímto neduhem se AMENRA daří velmi obstojně bojovat v druhé polovině alba, ve které naleznete například skladbu „From Birth To Grave From Shadow To Light“, která je postavena v podstatě na jednom skvěle gradujícím motivu nebo písně, které ji v pořadí obklopují „Ritual“ a „Le Fils Des Faux“. Ty v sobě uchovávají více prvků tradičního doom metalu, mimo jiné i čisté jednoduché nápěvy, které AMENRA poměrně sluší. V kontextu scény sice nejde o překvapující nebo evoluční materiál, „Mass III“ však má své charakteristické prvky i své charisma a rozhodně by neměl zapadnout a to ani v době, kdy „Mass IIII“ je již na světě a moje poštovní schránka ho dychtivě očekává.