9 / 10

Moravští Destroying Divinity o sobě dávají vědět albem "Created" a já nabývám přesvědčení, že v jejich případě se jedná o velmi dobře odvedenou prácičku, která určitě za stojí poslech. Formaci tvoří členové Gassi (Jenda Gasnárek - dříve působil mimo jiné i v deathmetalové smečce SUCCUBUS) - guitar madness, Erik - blasphemous vocals from hell and cool black screms, Ommurtag - desolating infernal drums a Nagard - total destruction bass and hammered guitars (bývalá blacková parta SCUM). Můžu vám říci dámy a pánové, že už od prvních tónů otvíráku "Created For The Past", vás tahle deathová fošna, v níž jsem napočítala 7 zářezů, určitě uspokojí. Tedy alespoň mou osobu uspokojila ...

Její hudební obsah by se dal zcela určitě zařadit do kategorie death metalu, místy ovliněného americkou scénou, devastující vše v ryzí nejbrutálnější podobě. Oproti tomu vaše ouška v některých momentech pohladí mrazivé severské větříky, v černém negližé, které bezesporu oživí celkový výraz. Tak by se dalo zjednodušeně charakterizovat celé dílo, nicméně si myslím, že jednotlivé skladby si zaslouží posluchačovu soustředěnou pozornost, neboť nápadů, zvratů, změny tempa a koření je tu pestrá škála. Celkově působí album velice vyzrále a vyrovnaně. Tak jako v moravských sklépcích zraje dobré víno, tak z poslechu téhle fošny je patrné, že kluci nedostali instrumenty ke svým letošním narozeninám. Oproti tomu zvuk má malinké mouchy a nepůsobí až tak čistě. První zářez, krátkominutážní otvírák "Created For The Past", vás uvede za přítomnosti nevtíravé mluvené pasáže, v doprovodu housliček a mohutného, valícího se spodku, do atmosféry celého alba a to i navzdory skutečnosti, že tato píseň je ojedinělá a originální… orthodoxáci – houslová exhibice se v následujících mlátičkách totiž konat nebude (i tak je to velmi zajímavé). Každá ze skladeb má velmi osobitý motiv, nepokulhává za ostatními, tím pádem je nikterak nepřevyšuje.

Minutáže jsou k mému zklamání celkem krátké, ovšem je dost možné, že příliš zdlouhavé skladby by časem začaly posluchače trochu nudit, ale v případě hudebního vyzrálého projevu D.D. z toho obavy nemám. Ale abych se vrátila k samotným skladbám, musím konstatovat, že jednotlivé nástroje působí velmi vyváženě, zejména kytary nepostrádají potřebnou nápaditost a tak pozorného posluchače nenechají v ledovém klidu. Tempa skladeb se aktivně střídají a jednotlivé pasáže vytváří zajímavou esenci. Za zmínku stojí také sólové kreace kytary dokreslující kostru celkového námětu. Rytmika kytarovou stěnu velmi výrazně podporuje a celek vytváří skutečně hustý spodek, takže jednou pohazujete ve středních tempech hlavou a v zápětí vám v momentě překvapení nafackuje rychlá kulometná vypalovačka. Erikův vokální projev ani náhodou nezaostává za nástroji. Tahá řev až z paty, v zápětí ho přestransformuje do podoby jedovaté, křiklavé a mrazivé injekce. Jak jsem již předtím zmínila, minutáž fošny "Created" je vskutku krátká, něco málo přes 22 minut. Celé vás to převálcuje a rychle vyplivne, takže se ani nestačíte zorientovat a donutí vás CD přehrát znovu, protože na první poslech toho do sebe moc nevstřebáte.

Sečteno a podtrženo: D.D. se zapsali do našeho podvědomí velice naprůměrným, hnilobným matrošem a já doufám, že se s jejich novým flákem setkám už v proklatě blízké budoucnosti.

• 21. října 2003