Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Novela Iana McEwana z roku 1981 na velmi malém prostoru líčí dusný a traumatický příběh páru turistů, který se v anonymním městě setká s jižansky pohostinným domorodcem Robertem. Zdánlivě všední a stereotypní běh dovolené už od samého počátku znepokojuje drobnými náznaky blížící se katastrofy, pod nehybnou plentou tropických dní postupně probublává vidina nadcházejícího zmaru. Ian McEwan využil služeb odosobnělého a rezervovaného vypravěče, který po vzoru existencialismu vše bedlivě zkoumá z vnějšku a podává svědectví o chladnoucím vztahu dvou lidí, násilné sexuální obsesi a tenké hranici normálna a neuvěřitelné bizardity. Ač celá novela působí velmi realistickým, až dokumentárním dojmem, zvláštní odcizení i anonymita prostoru vnášejí do hry motiv zlého snu, neskutečného děje, který se přesto zcela konkrétně odehrává před vašima očima. Text disponuje mistrovskou výstavbou a atmosférou, která na celkem malé ploše dosáhne až závratné intenzity. Učebnicový příklad dokonale postavené a vygradované novely.
9 / 10
Vydáno: 2008
Vydavatel: Mladá fronta
Ian McEwan: Cizinci ve městě. Přel.: Marie Válková. Praha : Mladá fronta, 2008. 120 stran. ISBN 978-80-204-1940-8.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
