Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Záslužnej činnosti vynášania archívnych položiek z histórie DG 307 na svetlo sveta zasvätilo lounské vydavateľstvo Guerilla Records nemálo energie. Najčerstvejšou položkou je štrnásť rokov starý záznam z pražského Klubu Jilská: zachycuje Pavla Zajíčka v období pred vydaním dosky „Kniha psaná chaosem“. Kultové teleso českého undergroundu a alternatívy sa v polovici deväťdesiatych rokov prezentovalo ťažkými, pochmúrnymi skladbami – organové registre Zajíčkovho casia okrem bicích sprevádzajú tiahle tóny violončela a kontrabasu, gitara a piano sú upozadené. Dominantným prvkom je však Zajíčkova deklamácia vlastných básní, výrazovými prostriedkami úsporných, no v schopnosti vyvolať až fyzicky dusivý pocit dokonalých. Už úvodná „Siluety letících ptáků“ všetko odhalí v plnej kráse: takmer štvrťhodinová stopáž plynie pomaly a zdanlivo nikam, surový, ale mimoriadne čistý zvuk ustupuje polospievanému prednesu Pavla Zajíčka, končiacemu opakovaním titulu skladby. Rockovejšie momenty („Posvátný místa“, „Uprostřed noci“) striedajú kompozície s až akousi religióznou atmosférou. Rovnako, ako v prípade štúdiovej „Knihy psané chaosem“, aj na tomto zázname vystupuje zadumané „Křídlo anděla“ s atmosférou blúdenia sivými, bezútešnými ulíce periférie, lemovaných domami s opadanou omietkou: „Našel jsem na ulici křídlo / mrtvýho ptáka / nebo to bylo křídlo mrtvýho anděla / už nevim ...“
8 / 10
Magický město vyhořelo! (2008)
Nosferatu (2004)
Historie hysterie (2002)
Šepoty a výkřiky (2002)
Koncert (1999)
Siluety (1998)
Kniha psaná chaosem (1996)
Torzo (léto 1980) (1993)
Pták utrženej z řetězu (podzim 1979) (1993)
Uměle ochuceno (Artificially Flavored) (1992)
Dar stínům (1979) (1992)
DG 307 (1973-5) (1990)
Gift To The Shadows (Fragment) (1982)
Vydáno: 2008
Vydavatel: Guerilla Records
Stopáž: 77:47
Nahraté naživo v Klube Jilská, 15. 10. 1994
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
