OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Skutečnou lahůdku pro milovníky těchto italských grindových šílenců připravilo Obscene prod.! Po raritním tribute počinu Falafel Grind zde Čurby servíruje „vše podstatné z let 1997-2000“, což summa sumarum znamená 50 tracků plných zvěrského grindu made in Italy nasáklého sociálně politickým protestem a trochou porno gore. Tracky 32-50 jsou navíc živým záznamem z koncertu C.B. v holandském Utrechtu. Živák má překvapivě dobrý zvuk, a tak na něm poznáte všechny silné i slabé stránky Cripple Bastards. Tahle muzika zaujme především grind/crustery a levicově orientované politické rebely. Ale na druhou stranu i já musím uznat, že ačkoli Cripple Bastards rozhodně nebyli a nejsou mými favority, jejich muzika je vychytaná, nepostrádá energii a občas se kromě miliónkrát ohraných grindových a punkových riffů mihne i docela slušným zábleskem, který rázem upoutal mou mírně skomírající pozornost. Na Italech, respektive hlavně Giuliovi Bastardovi si cením jeho ortodoxní výdrže. Na druhou stranu je to sice mozek kapely, ale „jenom“ vokalista...
Pro příznivce Cripple Bastards bude lepší, když místo keců radši vypíšu, co vlastně na CD najdete za matroš. Tak tedy: 1-4 - 7“split s World; 5-6 extra tracky z toho samého; 7-10 věci z kompilace ze září 1998; 11-16 – 7“split s I.R.F.; 17-21 – 7“split s P.E.L.M.E.; 22-23 – věci z Land Speed Sonic – tribute to Hüsker Dü (to mě fakt dostalo, pro mě asi nejlepší věci! Ale jsou to covery...); 24-26 – věci z kompilace, když C.B. hráli jen ve dvou, některé nebyly ještě vydané; 27-31 – 7“EP Il Grande Silenzio (track 30 – Misatropo A Senso Unico – je taky bomba!); no a pak je tam ten živák... Je toho opravdu hodně a ačkoli na tenhle druh muziky moc nejsem, nenudil jsem se. Určitě je tohle CD záležitost, která nejednoho grindera potěší a najde na ní hodně věcí, které jinak nemohl sehnat. Ke všemu je CD obaleno v hodně „hustém“ obalu a skvělý 24stránkový booklet vám poskytne víc, než jen „kusé“ info. Plakáty z koncertů, texty, obaly 7“EP‘s, sestavy z různých počinů (a že těch změn u C.B. proběhlo!) atd. Prostě povedený počin, který i mne, jenž byl doteď tvorbou C.B. naprosto nezasažen, dokázal, že s Italy je třeba setsakra počítat!!!
7 / 10
Nero In Metanstasi (2014)
Frammenti Di Vita (2010)
Variante Alla Morte (2008)
Desperately Insensitive (2003)
Almost Human (kompilácia) (2001)
Misantropo A Senso Unico (2000)
Your Lies In Check (1996)
Best Crimes (kompilácia) (1996)
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.