Doma nikdo není prorokem. O tom by DÄLEK mohli dlouze vyprávět – zatímco ve Státech je toto nekonvenční hip-hopové těleso považováno víceméně za underground, v Evropě je takřka zbožňováno, přičemž jeho posluchači se rekrutují z řad všemožných subkultur. Kromě „hoperů“ je na jejich koncertech možno spatřit metalisty, alternativce, intelektuály, a čert ví, koho všeho ještě. Důvod je zřejmý – MC Dälek a Octopus mají prostě veliký talent (ne nadarmo již delší dobu spadají pod Pattonův Ipecac a vystupovali se jmény jako THE MELVINS, GODFLESH, ISIS či THE DILLINGER ESCAPE PLAN).

Hned svou prvotinou „Negro Necro Nekros“ se zapsali do srdcí mnoha fanoušků. Surové beaty, nádherně potemnělá atmosféra, industriální nádech, inteligentní texty, koketérie s jinými žánry. To vše provází celou jejich kariéru a díky tomu začali být uznáváni. Svůj styl navíc neustále proměňují, vylepšují, jejich zvuk se mění … zkrátka a dobře, hrají si. A hodlají v tom evidentně pokračovat i nadále, jelikož právě nyní, po dvou letech, přicházejí se zcela čerstvou deskou „Gutter Tactics".

Pozici měli poněkud ztíženu, poněvadž minulá nahrávka „Abandoned Language“ je často považována za to nejlepší, co kdy DÄLEK vytvořili. Prezentovali se zde jemnější, více pohodovou tváří, která tak představila kapelu v odlišném světle. Deska stála v patřičné opozici oproti dříve vydané „Absence“, jež naopak působila velice agresivně a tvrdě, neřkuli brutálně. Na novince muzikanti znovu rozvíjejí svůj tradiční styl, přičemž se ani tentokrát neštítí experimentu. Album sice obsahuje některé značně melodické momenty (to platí např. o hitovce „2012 (The Pillage)“), jinak jsou však skladby opětovně protkány tvrdými beaty, industriálním duněním i noisovým hlučením, jež se jednotlivými kompozicemi táhne jako nit a vytváří i značně psychedelický dojem (slyš např. „Who Medgar Evers Was…“ či „Street Diction“). Přesto však nahrávka nepůsobí nikterak rozplizle. Škoda jen závěrečného mixu, kde se trochu ztrácí Dälekův rap, což dojem z alba mírně kazí.

Novinka sice tentokrát není tolik posluchačsky přívětivá, ale nelze o ní tvrdit, že by byla neskousnutelná. Pánové si navíc s fanouškem trochu pohráli a nejpřístupnější skladby umístili na konec desky, díky čemuž dávají úvodní seance posluchači docela zabrat. Tvrdší kompozice zkraje střídají v prostředku alba psychedelicky-noisové monumenty, a k opravdovým hitům v tradičním slova smyslu (sic!) se tak člověk dostane až v závěru. Album je však akurátně vyváženo, umírněnější i více experimentální kusy jsou na něm rozmístěny víceméně rovnoměrně, což slouží zcela ku prospěchu věci. Nehodlám si zde hrát na nějakého žánrového odborníka a nemyslím si, že DÄLEK natočili svou nejlepší desku, ale přesto tvrdím, že duo z Newarku opětovně prokázalo své kvality. Pokud máte rádi překračování žánrů a „Gutter Tactics“ dáte šanci, možná si kapela podmaní i vás. Zapomeňte na „niggaz“ z MTV, těmto lidem hip-hop prostě věříte. A to ani nemusíte být jeho fanoušky.