PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Když se v roce 1982 dala v Essenu do kupy trojice nevycválaných výrostků, aby pod vlivem svých velkých vzorů VENOM, MERCYFUL FATE a později i SLAYER začala otravovat své okolí kraválem nemajícím do té doby obdoby, nikdo by tenkrát ani nedoufal, že se postupem let z této party vylíhne jedno z nejznámějších evropských metalových těles, které navíc ve výborné formě přežije celých budoucích pětadvacet let. Skupina hrající v tříčlenném složení (Mille Petrozza - Rob Fioretti - Jürgen „Ventor“ Reil) se rok po svém vzniku přejmenovává z původního názvu TORMENTOR na trochu sofistikovanější KREATOR a nahrává demo „End Of The World”, které vydatně hnulo tehdejším metalovým undergroundem. Výsledkem byla rychle uzavřená smlouva u začínajícího německého vydavatelství Noise Records.
Debutový materiál, který reprezentoval tuto mladou partičku, nakonec dostal název „Endless Pain“ a dodnes patří k typickým ukázkám rané podoby žánru, kterému se o dva roky později začalo říkat thrash metal. Primární divokost, okultní témata v textech a omezené vyjadřovací schopnosti, stavící zejména na dosud málokde slyšené agresi a přímočarosti – to byly v té době pionýrské pokusy německých KREATOR, stejně jako jejich generačních kolegů ze SODOM, DESTRUCTION a dalších. Tenkrát se totiž hrálo hlavně na to, kdo rychleji a kdo tvrději. A tak i když je tohle album z dnešního pohledu bráno jako dávno přežitý archaický štěk, jehož největší devízou byla neskutečná divokost vládnoucí ve své době kouzlem nečekaného, velký vliv na pozdější generace mladých black metalových kapel mu již nikdo neodpáře. Zajímavostí na „Endless Pain“ je skutečnost, že písně umístěné na albu jako liché odhulákal bubeník „Ventor“, zatímco sudé kytarista Mille Petrozza. Tehdy totiž ještě nebylo jisté, kdo z této dvojice definitivně převezme roli frontmana KREATOR.
Nejlepší skladby: „Flag Of Hate“, „Total Death“ a „Tormentor“.
Počátky extrémního metalu v jeho nejryzejší podobě.
Mille Petrozza
- kytara, zpěv
Rob Fioretti
- baskytara
Jürgen „Ventor“ Reil
- bicí, zpěv
1. Endless Pain
2. Total Death
3. Storm Of The Beast
4. Tormentor
5. Son Of Evil
6. Flag Of Hate
7. Cry War
8. Bone Breaker
9. Living In Fear
10. Dying Victims
Hate Über Alles (2022)
Gods Of Violence (2017)
Dying Alive (Live) (2013)
Phantom Antichrist (2012)
Hordes Of Chaos (2009)
At The Pulse Of Kapitulation - Live In East Berlin 1990 (DVD) (2008)
Enemy Of God (2005)
Live Kreation: Revisioned Glory (Live, CD+DVD) (2003)
Violent Revolution (2001)
Past Life Trauma (Best Of) (2000)
Voices Of Transgression (Best Of) (1999)
Endorama (1999)
Chosen Few (EP) (1999)
Outcast (1997)
Scenarios Of Violence (Best Of) (1996)
Cause For Conflict (1995)
Renewal (1992)
Coma Of Souls (1990)
Extreme Aggression (1989)
Out Of The Dark... Into The Light (EP) (1988)
Terrible Certainty (1987)
Flag Of Hate (EP) (1986)
Pleasure To Kill (1986)
Endless Pain (1985)
Datum vydání: Úterý, 1. října 1985
Vydavatel: Noise Records
Stopáž: 38:40
Produkce: Horst Müller
Studio: CAT Studio, West Berlin
-bez slovního hodnocení-
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.