Trvalo to, odkladů jak na vojenské správě, než se rozhoupala vydat nebohému simulantovi modrou knížku, ale nakonec jsme se přece jen dočkali a švédští hybatelé progresivního rock/metalu přichází konečně s druhým DVD. I když druhým, jak se to vezme. V roce 2005 vydaná koncertní podoba projektu „BE“ totiž rozhodně nebyla tím, co se od podobných materiálů běžně očekává, takže vlastně až nyní dostává divák a posluchač možnost vidět i slyšet tradiční koncertní set kapely. A že jej lze pořídit i v krabičce s dokumentem, bonusy, dvěma audio CD a knížečkou nutno zdůraznit a kvitovat zvlášť. Pojďme na obsah...

THE FIRST DEATH: Páteř úvodních pohyblivých obrázků tvoří především dokument o prvním koncertním tour kapely v pozici hlavní hvězdy. Začínáme na jaře roku 2005 telefonátem bubeníka Johana Langella upřesňujícím playlist a přes zkoušení v jakési obdobě našich vesnických kulturáků, rozhovor s mamkou Gildenlöwovou a další nezbytnosti se ocitáme v autobuse, který POS & company odváží vstříc věcem příštím. Hrát se začíná v Německu, v Essenu. Mrkneme na práci tourmanagera, techniků a dalších persón, očíhneme šatny, kde se konají poslední předkoncertní přípravy, pohovoříme s kapelou (je zajímavé sledovat chování Kristoffera Gildenlöwa s vědomím, že ze skupiny nedlouho poté odejde), fanoušky atd. atp., tedy nic netradičního. Vše je ale dobře namíchané a opatrně dávkované, s autorskými hudebními podkresy. Citlivá ruka tvůrců navíc dobře ví, že přestat se má v nejlepším, takže po natřískaném pařížském klubu La Loco (situovaném v těsné blízkosti Moulin Rouge) jen shrnující oznámení ohledně celého turné a krátké noticky o tom, že baskytarista Kristoffer i bubeník Johan kapelu chvíli po sobě opouští.

THE SECOND DEATH: Nejdůležitější položkou kompletu tvoří koncert z Amsterodamu. Bez intra kapela nastoupí na jeviště, pár úvodní slov a jede „Scarsick“. Je pochopitelné, že přednost mají aktuální písně, když už se hraje na jejich podporu (jasně se tady ukazuje, jak stěžejní pro skupinu byla „Disco Queen“, když její ústřední popěvek vytlačil z hrdel fanoušků ten dosavadní z „Imago“), samozřejmostí jsou ale i výlety do minulosti. A to dokonce poměrně časté. Úplná novinka zazní jediná, a sice „Hallelujah“ Leonarda Cohena. Pokud tápete, malá nápověda z úst jedné čtyřleté slečny: „To je ta písnička ze Shreka“. A je, taky. Nečekejte však žádnou divočinu, skupina ji uchopila hodně decentně. Ještě neostříhaný Daniel je coby frontman hodně střídmý v proslovech, což pasuje k civilnímu projevu skupiny (pravda, krom čertíka z krabičky Hallgrena), o to více však překvapují dosti bouřlivé divácké reakce i bez hecování davu. K hráčským výkonům je myslím zbytečné cokoliv dodávat, dechberoucí jistota v krkolomných pasážích, přitom žádné zbytečné onanie, žádné předvádění stupnic, všechno má svůj řád a pevné místo, i nespoutané jamování, radost poslouchat (a raději nesrovnávat s konkurencí). I zvukově je nahrávka dobře ošetřena, možná trochu překvapí vazbení na několika místech, ale jsou to jen mžiky, které výtečný zbytek nemohou pokazit a ruku v ruce s čistým obrazem (i při faktu, že se většinou nasvicuje hodně do temna) sledovat tohle divadlo prostě baví. Obě DVD pochopitelně ukrývají i spoustu bonusů, ovšem cesta k nim (přistoupíte-li na pravidla hry s přehráváním, kvízem atd.) není vůbec jednoduchá. Některé obsahují jen fotogalerie, ale najdou se i skutečné perly, jako mikrofonní stopa zpěvu tlučouna Langella nebo pařížské video „Dea Pecuniae“ s temně obrýlovanou krasotinkou na pódiu.

Třetí krabička v sobě hýčká dva CD disky, které mají v drážkách vylisovánu audio stopu koncertu, no a namísto čtvrté tu máme pěknou knížečku, která shrne všechny životy i smrti PAIN OF SALVATION pěkně v jeden celek, včetně vkusných fotek a vlastně celé grafiky v sépiovém odstínu.

Co zbývá? Užž jen srovnat všechny čtyři části skládanky pěkně do papírového obalu a vystavit na čestné místo videotéky. Pravda, může zamrzet absence materiálů starších „BE“, někdo by třeba rád klip(y) - nebo že bych špatně odkrýval bonusy? - ale to jsou jen prkotiny, serepetičky, míšovinky. Tohle DVD se prostě povedlo a jsem velmi zvědav, jak si POS poradí s čerstvým odchodem baskytaristy Simona Anderssona. Chystaná nová nahrávka každopádně napoví víc. Těšme se nebo obávejme, každému co libo.