Český film a romská tematika? Aktuálně a angažovaně? Ježišmarjá. Vraždená konstelace se pod rukama Zdeňky Tyce naštěstí nenaplnila a vznikl film, který určitě má daleko k optimu, ale stejně daleko i k totálnímu průseru. Příběh romské matky sedmi dětí, která se ocitne na okraji společnosti, tvrdošijně odmítá pochopit a přijmout jak vyhrocenou situaci, tak pomoc okolí, má sice poněkud agitační rozměr, ale dá se sledovat převážně bez záchvatů nevolnosti. Tyc dokáže natočit film s poselstvím poměrně autenticky (byť nijak bravurně) a ustát i dost schematické dialogy o věcech veřejných. Karikatury úřednických snaživců neurážejí, ale určitá uměřenost by jim místy také neuškodila. Ostatně, to platí pro celý film, který je na jednu stranu sympatický bezprostředností, na stranu druhou se občas až příliš snaží předkládat angažovaný obraz skutečnosti. Nejedná se o tragický střet, protože vzato do důsledku „El Paso“ uspokojivě funguje hlavně v posledních minutách a jakkoli může vzbudit polemiku nad svým idealizovaným postojem k Romům, mezi českými filmy o současnosti nabízí alespoň částečnou kvalitu a schopnost fomulovat postoj.