PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kapel, které mixují koktejl heavymetalových riffů a sól s blackovými klávesami a skřehotem je stále více. Ne že by to bylo špatně, třeba vlastně vzniká nový styl. Pro SUIDAKRu je mixování výše zmíněných aspektů typické. Ale SUIDAKRA zdaleka není jen o tom. Některé písně jsou vysloveně středověké balady, je tam vůbec velký vliv gotiky. SUIDAKRA má vlastní gesicht, jejich koncert musí být zajímavá záležitost - hudba SUIDAKRy je hned energická a uřvaná a hned mírná a melancholická, boostrované kytary versus vybrnkávání na španělky, dvojšlapové bicí versus melancholické klávesy, to vše zde uslyšíte. To by vám stačilo asi na definici hudby a teď k tomu, co má SUIDAKRA za sebou.
Pět členů, z toho jedna slečna (krásná slečna, půlbodík k hodnocení - ne to kecám :)), vznikli v roce 94, mají za sebou teď již čtyři desky s pěknými obálkami. Jsou němci a je to vidět. Podobně jako "silnější" krajani BLIND GUARDIAN mají hudbu pěkně vyšperkovanou s uhlazeným precizním zvukem.
První tři skladby se nesou v tradičně brutálním black/deathovém tempu s občasnými záchvěvy melodického zpěvu, občas s melodickými rify. Celkově však jsou nadstandartní a poměrně chytlavé a co je hlavní - mají stoupající tendenci. Překvapivý průlom udělá skladba "Rise of Taliesin". Je hrána na španělky, loutny, je melodická se sborovým refrénem. Nese se ve středověkém/gotickém (??) rytmu a má obrovské kouzlo. Kdo milujete balady od BLIND GUARDIAN jako například "Bard´s Song - In the Forrest", tuto skladbu si jistě zamiluje. Další dvě skladby "To rest in Silence" a "Gates of nevermore" (že by inspirována slavným dílem Neila Gaimana ??) jsou energické jako první tři, ale obsahují víc speedovější a gotičtější riffy, nejsou tak tvrdé jako v prvních třech skladbách. Následuje instrumentálka "Serenade to a Dream"....jak to vystihnout jedním slovem.....nádhera... španělky, klávesy, pomalé, baladické tempo. Následuje ještě jedna skladba ve středním tempu a hned po ní je coververze od britských folkmetalových pionýrů SKYCLAD - "The One Piece Puzzle".
Tak abych to shrnul, jde o velmi "precizní" a poměrně chytlavou kapelu s vlastní hudební tváří, o které ještě určitě uslyšíme. Jejich smysl pro energii i melodie je velice vyvinutý.
Tak abych to shrnul, jde o velmi "precizní" a poměrně chytlavou kapelu s vlastní hudební tváří, o které ještě určitě uslyšíme. Jejich smysl pro energii i melodie je velice vyvinutý.
8 / 10
1. Wartunes
2. Last Fortress
3. Dragonbreed
4. Rise of Taliesin
5. Rest in Silence
6. Gates of Nevermore
7. Serenade To A Dream
8. Arcane Spell
9. The One Piece Puzzle
Signs For The Fallen (2003)
Emprise To Avalon (2002)
Arcanum (2000)
Lays From Afar (1999)
Auld Lang Syne (1998)
Lupine Esence (1997)
Vydáno: 2000
Vydavatel: Last Episode
Stopáž: 41:32
Produkce: Andy Classen Studio: Stage One
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.