Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Někdo by mohl říci, že jde o rychlokvašku vyhnanou monsterwebsajty typu myspace a youtube a do jisté míry by měl pravdu. Nutno ale vzápětí dodat, že u IWRESTLEDABEARONCE je pozornost, které se těší, naprosto zasloužená. Stylové mantinely, které vytyčují tvorbu těchto zvrhlíků z Louisiany jsou širší než delta Nilu do středozemního moře. Od technicky orientovaného grindcore se silným death corovým nánosem se dostáváme k pasážím, které silně koketují s alternativním rockováním, ambientem, velmi jiskrnou industriálně zavánějící elektronizací, jazzrockovými postupy a spoustou dalších méně nápadných žánrových odboček. Okrasnou třešničkou na dortu pak už je fakt, že kapela ukrývá ve svém středobodu ženu, jejíž hlasové možnosti jsou na CD téměř neuvěřitelné. Od hlubokých growlů, přes hektické intenzivní screamo masáže smyslů až k vyklidněným průzračným melodickým linkám, které místy zavánějí BJÖRK. Její hlas zní občas až neuveřitleně, a rozhodně si místy nebudete ani myslet, že podobným hrdlem může disponovat slečna, která na první pohled působí jako intelektuálnější verze Calamity Jane.
Motiv střídá motiv, změny jsou nenadálé, ale přitom zaranžované tak, že výsledek nebudí dojem účelově spatlaného marastu. Představte si žánrovou směs, která bude mít prvky PSYOPUS, GENGHIS TRON, GARBAGE, DILLINGER ESCAPE PLAN a ARSONISTS GET ALL THE GIRLS a získáte kontury tváře, kterou tato deska má. IWRESTLEDABEARONCE představují to, co je mi na některých současných kapelách (tvořících nové trendy) velmi sympatické: technickou a šťavnatou smršť, která je navíc žánrově otevřená a dokáže touto otevřeností skvěle osvěžit materiál. Svým prvopočinem si „Medvídci“ vysloužili zájem snad všech, kteří sledují čerstvé hudební pochutiny v extrémní hudbě a nová deska, která je již na světě, se bude muset opravdu mnoho snažit, aby dokázala přeskočit nastavenou laťku. U mne zatím po prvních několika zběžných posleších za prvotinou o nějakou tu koňskou délku zaostává.
Rozsáhlá paleta žánrů, která jde od technicky orientovaného grindcore se silným death corovým nánosem přes alternativní rockování, ambient až k velmi jiskrné, industriálně zavánějící elektronizaci, jazzrockovým postupům a spoustě dalšího.
1. Ulrich Firelord: Breaker of Mountains
2. Alaskan Flounder Basket
3. Vlork: Mighty Wielder of Sheep
4. Still Jolly After All These Years
5. Corey Feldman Holocaust
6. Firelord Ulrich (Remix By Dada Yakuza)
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.